10. srpna 1896 se vznesl Otto Lilienthal opět do vzduchu. Měl za sebou již tolik pokusů, že věřil, že i tento let nebude poslední, že brzy opatří své kluzáky motorem a že poletí dál a výš, že začne další, novou sérii pokusných letů, které budou mít ještě větší úspěch než veškeré jeho dosavadní bezmotorové létání. Naneštěstí, tento srpnový letecký pokus byl Lilienthalovým pokusem posledním. Skončil nešťastně. Letec se po krátkém letu zřítil a zanedlouho na četná těžká zranění zemřel.
Německý inženýr Otto Lilienthal se zabýval problémy létání mnoho let, a to teoreticky i prakticky. Několikaleté studium letu ptáků ho nakonec přivedlo k tomu, že při konstrukci létacích zařízení využil podobných předností, jaké mají ptáci - proklenutého profilu křídel. Neúnavně počítal, kreslil, rýsoval plány, až se konečně pustil do konstrukcí jednoduchých lehkých bezmotorových kluzáků a zkoušel s nimi i létat. Svůj první let uskutečnil v roce 1891 nedaleko Berlína. Na jednom místě si nechal navézt kopec zeminy, na jehož vrcholku umístil pro kluzáky malý hangár, odkud mohl startovat se svými jednoduchými letouny na kteroukoliv stranu, kdykoliv se mu zlíbilo. Malý pahorek byl skutečně dobrý nápad, protože letec nebyl závislý na směru větru. Mohl provést letecký pokus téměř vždy, ať foukal vítr od severu, od východu nebo z jiných směrů.
První Lilienthalův let byl kratičký, byl to vlastně jen jakýsi skok vzduchem, neboť při něm ulétl vzdálenost pouhých patnácti metrů. Houževnatý Lilienthal pokusné lety stále opakoval, aby se přesvědčil, že jde správnou cestou, že i vhodně upravené předměty těžší než vzduch se mohou vznést a letět. Neustále zkoušel, promýšlel a konstruoval další vylepšené kluzáky a postupně uskutečnil více než dva tisíce letů, z nichž nejdelší byl až do vzdálenosti 350 metrů. Kdyby tragicky nezahynul, jistě by se dopracoval ještě větších úspěchů. Ale i tak patří mezi nejslavnější letecké průkopníky a mnozí odborníci ho považují za vůbec prvního člověka, který provedl let letadlem těžším než vzduch, neboť lety jeho předchůdců nejsou jednoznačně doloženy.
Otto Lilienthal svými studiemi a pokusnými lety významně přispěl k vyřešení problémů létání. Proto bylo v jeho rodišti, v Anklamu, který leží na řece Peene nedaleko Štětínské zátoky na severu Německa, otevřeno Lilienthalovo muzeum. V muzeu jsou umístěny modely prvních kluzáků, Lilienthalovy plánky těchto bezmotorových letounů, fotografie, je zde i kopie patentní listiny, kterou obdržel za konstrukci svého kluzáku a mnoho dalších věcí.
Další články
Stirlingův motor má dva pracovní prostory, mezi nimiž může volně proudit plyn.
Závody v balonovém létání
Vitamin C v lidské stravě.
Vzdušné víry (turbulence) za letadlem
Britské námořní muzeum v Greenwichi.
Jantarová komnata bývá někdy nazývaná osmým divem světa.
Historická letadla Jeana-Baptisty Salise který je se svým týmem zrenovoval do letuschopného stavu.