Plovatka bahenní

Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) je druh sladkovodního plže z čeledi plovatkovití.

Plovatka bahenní patří do podtřídy plžů plicnatých, řádu spodnookých a čeledi plovatkovitých. Obsáhlý rod plovatka je rozdělen do několika podrodů, plovatka bahenní se řadí do podrodu Lymnaea. Má ulitu pravotočivou, vejčitou, s vyniklým špičatým kotoučem. Stěny skořápky jsou křehké, poměrně tenké a mají světle hnědou barvu. Povrch je jemně rýhován, avšak na živých plžích tyto struktury snadno přehlédneme, protože povrch ulity pokrývají nánosy organických látek. Ulita mívá sedm až sedmapůl závitu, jejichž velikost rychle vzrůstá. Ústí je opačně uchovité, rozšířené do strany a dolů. Patrový návalek je plochý a tenký, světle zbarvený. Píštěl je dokonale uzavřená. Výška ulity je 45 až 60 mm, šířka 22 až 34 mm, výška ústí 23 až 35 mm. Plovatka bahenní je plž velmi proměnlivý jak co do velikosti, tak co do tvaru ulity. Tělo plovatky má širokou nohu a krátkou hlavu se širokými příústními makadly. Na hlavě jsou plochá a trojúhelníkovitá tykadla, při jejichž kořenech jsou umístěny oči. Dýchací otvor se může rourkovitě prodloužit. Plovatky dovedou využívat povrchové blanky na hladině vody k pohybu z místa na místo. Pohybují se zavěšeny nohou vzhůru, vlastně lezou po povrchové blance vody, ale vypadá to, jako by plavaly, proto se jmenují plovatky. Jsou hojné ve stojatých vodách, rybnících, tůních apod. Žijí na vhodných místech po celém území České republiky. Plovatka bahenní je rozšířena po celé Evropě, v mírném pásu Asie a Severní Ameriky, a dokonce i v Maroku. Lze ji zaměnit s celou řadou příbuzných druhů, zejména s plovatkou toulavou.

Další články

Rojovník bahenní je hustý stálezelený keř vysoký do jednoho metru. Rojovník bahenní roste v České republice vzácně na rašeliništích a je chráněný jako ohrožený druh.

Okružák ploský je velký sladkovodní plž s plochou, terčovitou ulitou o průměru 20 až 35 mm. V přírodě i v akváriích slouží okružák ploský jako užitečný uklízeč, který se živí řasami, detritem a zbytky potravy.

Zámek Přerov nad Labem je dvoupatrová renezanční stavba. Zámek Přerov nad Labem byl vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera.

Město Roudnice nad Labem představuje perlu Polabí. Roudnice nad Labem se rozkládá ne levém břehu řeky Labe a v oblasti Dolnooharské tabule.

Zámek Roudnice nad Labem patřil šlechtickému rodu Lobkowitzů, díky nimž se stal centrem umění. Zámek Roudnice nad Labem byl v letech 1652 až 1684 velkolepě přestavěn na raně barokní zámek a sloužil jako hlavní knížecí a vévodské sídlo rodu.

Hora Říp se tyčí jižně od Roudnice nad Labem v roli dominanty okolní rovinaté krajiny. Hora Říp s románskou rotundou vystupuje z polabské roviny 5 kilometrů jižně od Roudnice nad Labem. Na vrcholu hory Říp stojí kaple zasvěcená patronu Přemyslovců svatému Jiří a patronu země české svatému Vojtěchovi.

Severočeský zámek Duchcov stojí na místě staré tvrze. Zámek Duchcov měl postupně podobu renesanční, barokní a klasicistní z let 1812 až 1818.

Rdesno hadí kořen je léčivá bylina. Rdesno hadí kořen je vytrvalá bylina s bohatým růžovým květenstvím, jejíž zhrublý oddenek je ceněnou přírodní drogou bohatou na třísloviny pomáhající při zažívacích potížích a zánětech.

Zámek Kosova Hora pochází z roku 1272. Do dnešního empírového slohu nechal zámek Kosova Hora přestavět až v 19. století František Mladota ze Solopysk.

Vytrvalá bylina pomněnka bahenní roste především v Evropě. Pomněnka bahenní přirozeně roste na vlhkých místech, jako jsou břehy vod, příkopy nebo mokřady.

Plovatka bahenní je sladkovodní plž patřící do podtřídy plžů plicnatých, řádu spodnookých a čeledi plovatkovitých.

Informační stránky Yin.cz