Oko

Trosečníci ze vzducholodi Italia

Členem polární výpravy na palubě vzducholodi Italia byl i český fyzik František Běhounek.

Vzducholoď Italia
Vzducholoď Italia

Jen málokterý z našich vědců zažil tak dobrodružnou výpravu jako akademik František Běhounek.

František Běhounek se narodil 27. října 1898 v Praze jako syn truhlářského dělníka. Po ukončení letenské reálky začal v roce 1916 studovat fyziku na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, a když vysokoškolská studia ukončil, byl svým učitelem, univerzitním profesorem experimentální fyziky Bohumilem Kučerou, doporučen ke studijnímu stipendijnímu pobytu, který vypsala francouzská vláda. Pro mladého nadějného vědce bylo studium na pařížské univezitě Sorbonně velice užitečné, neboť mohl další vědomosti získávat přímo v laboratoři slavné dvojnásobné nositelky Nobelovy ceny, objevitelky prvků rádia a polonia, Marie Curieové. Stal se jejím žákem a zabýval se radioaktivitou přirozených prvků, hornin, vod a kosmickým zářením a později i výzkumem atmosférické elektřiny, měřením ionizace atmosféry, radiobiologickým měřením a dalšími výzkumy.

Napsal mnoho vědeckých prací, v roce 1955 byl jmenován univerzitním profesorem na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity a od roku 1956 až do své smrti byl profesorem na fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT. V roce 1960 byl jmenován akademikem. Podílel se na vybudování celé řady vědeckých pracovišť a jako autor mnoha knih se stal i členem Svazu československých spisovatelů.

Výprava vzducholodi Italia

Když norský polární badatel Roald Amundsen připravoval v roce 1926 polární výpravu, která měla na vzducholodi Norge přeletět severní pól, byl fyzik František Běhounek díky zaměření vědecké práce přizván k účasti na této expedici. Doporučila ho přímo paní Curieová, jejímž byl žákem. Vlastního letu vzducholodi se tenkrát nezúčastnil, protože měřil atmosférickou elektřinu na nově zřízené základně Kings Bay na Špicberkách, odkud vzducholoď startovala. Shodná měření prováděl švédský meteorolog z uppsalské univerzity Finn Malmgreen v průběhu letu vzducholodi a získané výsledky poté zpracovali oba vědci společně. V šestnáctičlenné posádce vzducholodi Norge byl mimo jiné i americký polární letec Ellswort, který za velitele tohoto vzdušného plavidla doporučil ředitele vojenských leteckých dílen v Římě Umberta Nobileho, který tuto 106 metrů dlouhou a 18,6 metru vysokou vzducholoď konstruoval. Norge se vznesla 11. května, přeletěla pól a 13. května po 5300 kilometrech přistála v Telleru u Nome na Aljašce.

Zatímco Amundsen měl po tomto úspěšném letu plno starostí se splacením peněz, které si musel vypůjčit, aby uhradil všechny náklady, které uskutečňením expedice vznikly, Nobile byl doma v Itálii na vrcholu slávy. Povýšili ho na generála a podporovali jeho plán na uskutečnění další polární výpravy, která měla světu ukázat, že také Italové dokážou to, co jiné národy, které se na objevování a vědeckém průzkumu polárních končin dosud podílely. Nobile byl zdatný a uznávaný technik, od roku 1911 se zabýval konstrukcemi vzducholodí a po letu Norge si obzvláště věřil, dokonce se pokládal za hlavního strůjce celého úspěchu. Amundsen byl k letu, který dopadl dobře, kritičtější a nepokládal vzducholodě za nejvýhodnější dopravní prostředek pro tak náročné cesty. Prohlašoval, že éra vzducholodí skončila a že přichází doba letadel, ale Nobile byl jiného mínění. Norský polárník nebyl přece technik a také, oba mezi sebou mají spory i pro jiné věci, a co když je to jen pouhá závist?

Nobile chtěl tentokrát konat vědecká pozorování nejen za letu, ale i uprostřed Arktidy, protože počítal s přistáním přímo na severním pólu. K letu připravil doutníkovou, 174 metry dlouhou a 27 metrů vysokou vzducholoď Italia a do šestnáctičlenné posádky vybral čtrnáct Italů. Ze zahraničí přizval jen československého fyzika Běhounka a švédského meteorologa Malmgreena, které znal z předcházejícího letu.

Vzducholoď Italia přiletěla na špicberskou základnu Kings Bay a 11. května se vznesla na vzdušnou cestu k pólu. Mlha a sněhová vánice s prudkým větrem tento pokus překazily a vzducholoď se musela vrátit. 15. května se situace opakovala. Navíc musela posádka z trupu vzducholodi neustále odstraňovat silnou vrstvu sněhu a tu a tam už byli nuceni zalepovat i díry v plátěném obalu, který byl proti Norge, která ho měla dvojitý, pouze jednoduchý. A protože se při shrnování sněhu po něm neustále šlapalo, byl leckde poškozený.

23. května ve čtyři ráno Italia vzlétla ze základny potřetí, a asi 20 minut po půlnoci 24. května dorazila nad pól. Počasí bylo tak špatné, že na přistání nebylo ani pomyšlení. Vědci museli zůstat na palubě a italská vlajka, papežem věnovaný kříž a městský prapor Milána, které hradilo podstatnou část finančních nákladů výpravy, to vše nemohlo být na pólu slavnostně vztyčeno, ale pouze shozeno dolů.

Po dvou hodinách, kdy Italia neustále kroužila nad Pólem, se vzducholoď vydala na zpáteční cestu. V mlze a prudkém ledovém větru se na vrtulích usazovala silná námraza, kterou vrtule odmršťovaly na plátěné tělo vzducholodi. Na základnu zbývalo snad už jen pět hodin letu, když došlo ke katastrofě.

Pokusy upravit výšku letu byly marné, Italia byla stále neovladatelnější, klesala, až v 10 hodin 33 minut narazila spodkem na ledové kry. Část gondoly s posádkou se utrhla a deset mužů a s nimi část vybavení bylo vyhozeno na led. Všechno se událo v okamžiku. Šest zbývajících polárníků zůstalo na palubě odlehčeného vraku vzducholodi, který prudký vítr nadnesl a hnal dál, až zmizel navždy.

Na ledě, uprostřed nedohledných polárních plání, zůstal strojník Pomella, který se při pádu zabil, Nobile, jež měl zlámané ruce a nohy, těžce zraněný technik Cecioni, zhmožděný Malmgreen a dalších sedm trosečníků. Sotva se vzpamatovali z prvního úleku a poskytli nejnutnější pomoc zraněným, začali sbírat vše, co spadlo spolu s nimi na led. Nebylo toho mnoho - několik kusů šatstva, zbraní, zápalky, benzín, stan, neporušená radiostanice a 125 kg potravin. Potraviny rozdělili na třistagramové denní dávky, které jim měly vystačit na přibližně 46 dní.

Radiotelegrafista Biagi vysílal neúnavně zprávy o tom, co se stalo, ale marně. Až 3. června zachytil jeho volání jako první ruský radioamatér Nikolaj Šmidt. Konečně se o nich svět dozvěděl. Záchranné akce, do nichž se postupně zapojilo 16 lodí, 21 letadel a četné skupiny na saních, se rozjely na plné obrátky. Pomoci chtěl i velkorysý Amundsen, i když se s Nobilem příliš v lásce neměli. 18. června vzlétl z Tromsö směrem k Špicberkům, ale francouzské letadlo se zřítilo a ztratilo v moři.

20. června italský pilot Maddenu a o dva dny později Švédové trosečníky sice nalezli, avšak na zbrázděných ledových krách nemohli v silném větru přistát. Shodili tedy trosečníkům alespoň potraviny, výstroj a čerstvě nabité radioakumulátory. 24. června se švédskému letci Lundborgovi přistání pčece jen podařilo, takže mohl při zpátečním letu odvézt alespoň zraněného Nobileho. Zbývajících osm mužů se mezitím rozdělilo. Tři - Zappi, Mariana a Malmgreen, nechtěli zůstat uvězněni uprostřed ker a vydali se za záchranou pěšky. Běhounek, Biagi, Trojani a Viglieri zůstali s těžce zraněným Cecionim na místě. Natřeli stan červenou barvou, aby byl z dálky dobře viditelný a netrpělivě čekali. Až do 12. července, kdy si k polárníkům proklestil ledovými krami cestu sovětský ledoborec Krasin a vzal všechny přeživší trosečníky na palubu (Malmgreen byl tou dobou již téměř měsíc mrtev).

Ztroskotání přežila jen polovina členů výpravy. Velitel expedice generál Nobile byl postaven před soud, zbaven důstojnických hodností a propuštěn z armády. Jediným z vědců, který se z celé výpravy zachránil, byl fyzik František Běhounek. Zážitky z tragické výpravy vylíčil ve své knize Trosečníci na kře ledové.


Další články

Islandský lišejník pukléřka islandská povzbuzuje činnost zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Balony a řiditelné vzducholodě umožnily ovládnout oblohu.
Mořské řasy jsou využívány mnohými asijskými recepty.
Ovčí vlna byla ceněna v průběhu celé historie až do dnešních dnů.
Barvy a jejich vliv.
Úder blesku do letadla není obvykle nebezpečný.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Potraviny a zdravá výživa
Mlha a její vznik.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Jak se zrodily peníze a co to vlastně peníze jsou.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých tento herec předvádí různé akrobatické kousky.
Těžba ropy na Aljašce která ve svém podzemí ukrývá zásoby této suroviny.
Způsoby měření teploty v průběhu historie
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Špinavé peníze jsou kontaminovány bakteriemi i zdraví škodlivými látkami.
Vzducholodě Skyship mají neztuženou konstrukci.

Vtip trosečníci.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů