Oko

Nosatci

Nosatci jsou brouci z čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Jejich zvláštním znakem je hlava nápadně prodloužená v nosec, na jehož konci jsou kusadla. Také tykadla mají nosatci zajímavě utvářena. U většiny druhů jsou lomená do pravého úhlu a na konci tvoří bambulku. Čeleď nosatcovitých je velmi rozsáhlá, u nás žije více něz 900 druhů, z nichž mnohé patří mezi významné škůdce v zemědělství a lesnictví. I na zahrádkách se můžeme setkat s mnoha druhy nosatců, například s nosatcem lískovým a zobonoskou ovocnou.

Nosatec lískový

Nosatec lískový
Nosatec lískový

Nosatec lískový (Curculio nucum) je největším škůdcem lískových oříšků. Je to 6,5 až 8 mm dlouhý brouk s nápadně dlouhým tenkým a silně prohnutým noscem. Nenapadá pouze lískové oříšky, ale spolu s příbuzným nosatcem žaludovým také žaludy. U tohoto druhu přezimují larvy v půdě, na jaře se kuklí a v květnu vylétají dospělí nosatci. Ti do června žijí na lískách a žírem poškozují lískové oříšky, které pak opadávají a mají plesnivý vnitřek. Samice nosatce lískového vykusují později dlouhým noscem hluboký kanálek do oříšků a na jeho dno kladou vajíčko. Otvůrek se záhy zajizví, takže na oříšku není patrný. Vylíhlé larvy vyžírají vnitřek oříšků, které se zpočátku vyvíjejí stejně, jako by byly zdravé, avšak předčasně hnědnou, některé opadávají a některé zůstávají na lískách. Na podzim se larvy prokoušou ven, padají na zem a zavrtávají se do půdy, kde přezimují.

Zobonosky

Zajímavou skupinou nosatců jsou zobonosky. Mají velmi vyvinuté a složité instinkty, kterými jsou vedeny ve své péči o potomstvo. Samičky některých druhů nahryzávají řapíky listů, jejichž čepele svinují ve smotky, do kterých ukládají vajíčka. Jiné zobonosky odkrajují spodní část listové čepele ve zvláštních křivkách až ke střednímu žebru a její zbytek svinují, další nakusují letorosty a prýty, a když povadnou, kladou do nich vajíčka.

Naší nejhojnější a nejškodlivější zobonoskou je zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus). Tento překrásný nosatec je nejčastěji zlatozelený, řidšeji purpurový, někdy s fialovým leskem. Škodí především jabloním, višním, třešním, slívám, meruňkám a broskvoním. Brouci přezimují v půdě, listí, pod kůrou nebo v trhlinách kůry apod. a jejich larvy v hliněných komůrkách v půdě. Na jaře se brouci živí pupeny, květy, mladými listy, později i dužinou mladých plodů. Samičky kladou až tři sta vajíček po jednom do plodů stromů, které zpravidla též infikují chorobou monilií. Když vajíčka uloží do plodu, nakousnou stopku, takže plod většinou brzy odpadne. Larvy se živí zahnívající dužinou a myceliem monilie, s níž zobonoska žije v symbióze. V plodech, které nejsou monilií napadeny, larva hyne. Dospělá larva poté zalézá do půdy, kde upadá v diapauzu (dobu klidu), trvající až do srpna následujícího roku. Až poté se kuklí a brzy nato vylétají dospělí brouci (imága), kteří se do podzimu živí opět pupeny ovocných stromů.


Další články

Mravenec lesní
Uránie, motýli zářivých barev z tropických krajin.
Chvostoskoci - sněžné blechy.
Med je pochoutka, kterou lidé mlsají již od dávných dob.
Mšice patří mezi přední škůdce rostlin.
Zdravé jídlo - může člověk jíst s chutí a přitom zdravě?
Muškátový oříšek odedávna okouzloval milovníky vybraných jídel.
Symbióza v přírodě je oboustranně výhodným vztahem.
Jak skáče blecha a jakým způsobem dosahuje svých skokanských výkonů.
Stromy jsou největší a nejstarší živé organismy světa, které známe.
Rostliny a lidé ve vzájemném soužití.
Lstivé orchideje na cestě k opylení.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů