Krokodýli (Crocodilia) jsou velmi starým řádem plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři, kajmani a gaviálové.
Řád krokodýli je malou částí velké třídy plazů, ale částí velmi svéráznou a zajímavou. Rozdělujeme ji do tří čeledí. První jsou krokodýlovití se třemi rody a čtrnácti druhy, druhá aligátorovití se čtyřmi rody a sedmi druhy a třetí gaviálovití mají jen jeden rod s jedním druhem. Všichni krokodýli jsou vývojově prastarými plazy, kteří již mají dobu svého největšího rozkvětu dávno za sebou - jejich zlatý věk minul před 60 miliony lety. Gaviálové žili ještě před 20 miliony lety i v Evropě a v Severní Americe. Takže dnes patří krokodýlové k vymírajícím zvířatům a zasluhují ochranu.
A to přes neblahou skutečnost, že u většiny lidí nevzbuzují právě důvěru a sympatie. Jsou to totiž plazi velmi statní a draví. Mají dlouhý, velmi silný, ze stran zploštělý ocas a silné nohy. Na předních mají po pěti prstech, na zadních po čtyřech. Všechny jsou zpravidla spojeny plovacími blánami. Kůži krokodýlů pokrývají mohutné rohovité šupiny, z nichž některé jsou podloženy kostěnými destičkami. Zuby krokodýlů jsou kuželovité a špičaté, trochu ohnuté dozadu. Sedí v jamkách, což je u plazů výjimka, a pod každým zubem vyrůstá zub náhradní, pro případ, že by se původní vylomil nebo opotřeboval.
Krokodýli mohou ve vodě otevřít tlamu, aniž by jim voda vnikla do hltanu. V zadní části ústní dutiny mají totiž širokou kožnatou záklopku, která může pevně uzavřít dýchací i polykací cesty. Také vyčnívající nosní otvory se mohou pevně uzavřít. Oči jsou posazeny "na vrch hlavy", takže tito plazi mohou pozorovat okolí nebo vyhlédnutou kořist nad hladinou, i když jsou zcela ponořeni ve vodě.
Všichni krokodýli se rozmnožují vejci, která mají tvrdou skořápku. Samice kladou 20 až 100 vajec, která zahrabávají do tlejícího listí, do písku nebo do jiných příhodných materiálů. Samice některých druhů dokonce o potomstvo pečují. Například stavějí kupovité hnízdo a pak vejce hlídají až do vylíhnutí mladých. Představitelky těch nejpečlivějších druhů hlídají několik dní i mláďata.
Životním prostředím krokodýlů je voda. Plavou pomocí mohutného ocasu, končetiny přitisknuté k tělu. Na břeh vylézají jen ke kladení vajec nebo slunění, ale zpravidla se od vody nevzdalují, aby se do ní mohli v případě ohrožení rychle vrhnout. Někdy ovšem řeky nebo jezera, kde krokodýli žijí, vysychají. Pak tito plazi opouštějí své domovy a vyhledávají nová místa s dostatkem vody. Putují v noci. V močálovitých krajinách, kde voda v celém okolí zcela vyschne, se krokodýli zahrabávají do bahna a strnulí přečkávají nepříznivé období až do příchodu dešťů.
Všichni krokodýli jsou masožravci a loví různé živočichy od hmyzu až po velké savce, nevyjímaje člověka. Napadení člověka a jeho pozření jako kořisti však patří k případům velmi vzácným. Jen velcí jedinci několika málo druhů mohou být člověku nebezpeční. Mezi lidožravé druhy patří především krokodýl mořský (Crocodylus porosus) dorůstající délky až deseti metrů. Doklady o napadení člověka pocházejí zejména ze severního pobřeží Austrálie. Každoročně jsou odtamtud hlášeny přibližně tři případy usmrcení lidí krokodýlem. Proto jsou na zdejších plážích zřízeny zvláštní pozorovací věže, odkud strážce včas tlampačem upozorní koupající na objevení nebezpečného plaza. Velmi vzácně napadá člověka i velký jedinec krokodýla nilského nebo orinockého. Mnozí krokodýli však s oblibou loví u napajedel domácí zvířata. Volba potravy závisí především na velikosti jednotlivců. Mláďata se živí hmyzem, pavouky, měkkýši, obojživelníky a částečně i drobnými rybkami. Větší jedinci do dvou metrů délky loví ryby, korýše a obojživelníky, kusy do tří metrů se živí z 60 % rybami, dále korýši, jinými plazy a drobnými savci. Velcí krokodýli, dlouzí tři až čtyři metry, se živí téměř výhradně rybami, které doplňují ptáky a savci, a konečně velikáni nad čtyři metry loví většinou jiné plazy, savce a v třetím pořadí ryby. To ovšem platí u druhů dorůstajících velkých rozměrů. Jiné druhy krokodýlů jsou téměř výhradně rybožravé od útlého mládí až do úplného vzrůstu, jako například gaviál nebo kajmani.
Krokodýl loví zajímavým způsobem. Uchvátí-li větší zvíře, stiskne kořist pevně čelistmi a otáčí se kolem své osy, aby znamožnil zvířeti obranu. Oběť utopí a poté ji trhá na kusy. Jeho zuby nejsou uzpůsobeny pro ukusování soust. Menší kořist polyká vcelku.
O stáří a velikosti krokodýlů koluje mnoho nesprávných údajů. Nejvyšší věk byl prokázán u aligátora severoamerického, který se v zoologické zahradě v Paříži dožil 85 let. Jiný jedinec téhož druhu žil v zajetí 56 let. Aligátor čínský se dožil padesátky, ostatní druhy krokodýlů méně, například gaviál žil v londýnské zoo 24 let. Dá se předpokládat, že ani v přírodě se krokodýli nedožívají vyššího věku než osmdesáti let.
Největší dosud ulovený krokodýl byl dlouhý 10,05 metru - šlo o krokodýla mořského. Je to zatím největší plaz současnosti. Hmotnost tohoto rekordního jedince přesahovala tři tuny. Největší jedinec téhož druhu ulovený v Austrálii měřil 7,92 m a vážil dvě tuny. Následuje krokodýl orinocký, největší ulovený představitel tohoto druhu měřil 7,5 metru a krokodýl americký o délce 7,2 m. Největší známý exemplář krokodýla nilského měřil pět metrů, největší aligátor severoamerický 6,05 m a gaviál 7 m. Krokodýli rostou poměrně rychle, v prvních letech života přirůstají velké druhy o 10 až 35 cm za rok.
Krokodýli:
Krokodýl nilský
Krokodýl mořský
Kajman brýlový
Aligátor čínský
Aligátor severoamerický
Gaviál indický
Krokodýl čelnatý
Krokodýl americký
Další články
Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Ptačí hnízda jsou pozoruhodnými ukázkami přírodní architektury.
Písek je jedna z nejobyčejnějších látek na zemi.
Voda je důležitý faktor pro život na Zemi.
Hadí a plazí kůže je pravidelně svlékána.
Ptakopysk pochází z Austrálie.
Draví ptáci si zaslouží ochranu.
Magic the Gathering - příznivce hry Magic the Gathering lze po celém světě počítat na miliony.
Co prozradí zuby o skladbě jídelníčku.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.