Mravenci a jejich nezvaní hosté

Pavouk Leptorchestes berolinensis napodobuje mravence svým vzhledem.

Blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) stojí na nejvyšším stupni vývoje, jakého členové třídy hmyzu dosáhli. Zejména sociální druhy blanokřídlých, tedy druhy vytvářející různě rozvinutá společenstva, udivují dokonalým uspořádáním toho, co starší přírodovědci bez rozpaků nazývali státy. Hnízda včel, vos, sršňů, čmeláků a zejména mravenců jsou složité struktury, které mohly vzniknout jen díky dělbě práce, neobyčejně rozvinutým instinktům a sociálnímu chování. Obdobu nacházíme jen u daleko primitivnějších termitů, kteří jinak nemají s blanokřídlými nic společného.

Každé dokonale fungující společenstvo ovšem přímo láká, aby se na něm někdo přiživoval. A tak i mravenci hostí ve svých někdy až fantasticky dokonalých hnízdech celou řadu příživníků. Počet druhů členovců, kteří jsou životem nebo vývojem více či méně vázáni na mraveniště, je značný. Těchto tzv. myrmekofilů jsou tisíce druhů, jež jsou rozšířeny po celém světě, a žádný z mnoha druhů mravenců není těchto nevítaných hostů ušetřen.

Samozřejmě že závislost různých druhů příživníků je různá. Někteří se opravdu jen občas nebo příležitostně přiživují, jiní mravencům ujídají pravidelně, další žijí mimo mraveniště a jen občas podnikají nájezdy dovnitř, zatímco mnohé druhy žijí přímo v mraveništi, chráněny různými typy kamufláže. A konečně jsou i tací, kteří se bez pomoci mravenců vůbec neobejdou. Podle vztahu k hostiteli, v našem případě k mravencům, je rozdělujeme na tři základní skupiny: jsou to tzv. synechtři, synekenti a symfilové.

Do první skupiny, mezi synechtry, patří druhy víceméně dravé, loupežníci, kteří většinou žijí mimo mraveniště a do hnízda mravenců chodí jen na lup. A loupí nejen potravu, ale někdy i vajíčka, larvy, kukly a někdy napadají i dospělé mravence. Tyto loupeživé druhy se snaží bojovné a ostražité mravence oklamat buďto nenápadným, mimetickým tvarem a zbarvením, nebo tím, že napodobují mravence. Jiní pohrdají přetvářkou a unikají mravencům díky své rychlosti. Tak napadají mravence například někteří pavouci z čeledi skákavek, někteří drbčíci nebo parazitické vosičky, které do mravenčího plodu kladou vajíčka a jejichž larvy jsou tudíž pravými parazity mravenců.

Druhou skupinu tvoří tzv. synekenti neboli trpění hosté, kteří mravencům přímo neškodí. Občas se sice u nich přiživí, ale v podstatě fungují jako zdravotní policie nebo uklizeči odpadků, jichž je v mraveništi vždy dostatek. Do této skupiny patří především řada brouků.

Poslední a nejzajímavější skupinu tvoří tzv. hýčkaní hosté neboli symfilové. U nich došla specializace tak daleko, že žádný není schopen samostatného života a ve všem závisejí na mravencích. Ačkoli právě tyto druhy škodí mravencům nejvíce, mravenci je vůbec nepronásledují, ale naopak o ně pečují, a dokonce je i chrání.

A opět zde můžeme rozlišit různé stupně vazby na hostitele. Některé druhy nebo jejich larvy požírají mravenčí plod, ale mravenci to trpí, protože na určitých částech těla těchto cizopasníků jsou žlázy vylučující látky, které jsou pro mravence zřejmě velkou pochoutkou. Mezi tyto rafinované ničitele mravenců patří brouci z čeledi mršníků, drabčíků, chrobákovitých, hmatavců, Thorictidae, Merophysidae, ale také myrmekofilní cvrčci, rybenky a mouchy.

Jiné druhy se nechávají mravenci krmit doslova "z úst do úst" a odměňují se jim kapičkou sekretu. Na první pohled to vypadá jako nevinný obchůdek, ale látky vylučované symfily jsou pro mravence natolik žádoucí, že kvůli nim přestávají pečovat o vlastní potomstvo a věnují se pouze svým dodavatelům narkotik. Mraveniště rychle degeneruje a odumírá. Buďto odumře přirozenou cestou - mravenci přestanou krmit nejen plod, ale i královnu, anebo podlehne nepříteli zvenčí, například loupeživým mravencům jiného druhu. Nejdokonalejší specialisty mezi symfily najdeme mezi kyjorožci a exotickými Paussidy. U nás žijí jen dva druhy kyjorožců.

Se kterými hosty mravenců se u nás můžeme setkat nejčastěji? Ze skupiny synechtrů je to například pavouk Leptorchestes berolinensis, který rád pobíhá po osluněných kmenech stromů podél mravenčích cest. Od některých druhů mravenců bývá na první pohled skutečně k nerozeznání, až při bližším pohledu ho prozradí čtvrtý pár noh. Mezi synechtry můžeme počítat i různé druhy drabčíků, zejména druhy z rodu Zyras, které najdeme v jejich loupežnických skrýších pod kameny, které kryjí vchody do podzemních mravenišť.

Také mezi synekenty je mnoho drabčíků a mršníků, ale také drobní broučci z čeledí Lathrididae, Cryptophagidae a Colydidae. Zajímavé je, že larvy některých našich zlatohlávků se vyvíjejí v mraveništích mravence lesního.

Zástupci poslední skupiny, symfilové, jsou naštěstí pro mravence poměrně vzácní. I s nimi se však můžeme setkat, zvláště brzy na jaře, na prohřátých stráních a mezích v nejteplejších částech Čech a Moravy. Je to například cvrčík mravenčí, dosti hojný i v okolí Prahy, rybenka (Atelura formicaria), a především brouk kyjorožec narudlý, kterého popsal v 18. století pražský entomolog Preyssler ze Závisti u Prahy a kterého můžeme nalézt za slunných, časně jarních dnů pod plochými kameny, většinou u mravenců rodu Lasius.

Další články

Mravenec lesní jehož mraveniště obsahuje nezvaných hostů relativně málo.
Čaj je potěcha smyslů.
Bodavý hmyz je aktivní především v letních měsících.
Vosy - stavitelé v černožluté uniformě.
Javorový sirup je sladká pochoutka, kterou využívají některé recepty.
Co dokáží pavouci se svými vlákny
Mlýnské kameny a princip jejich funkce.
Kamufláž je pro armádu klíčová.
Pavouk tarantule je velký huňatý pavouk, který nahání lidem hrůzu.
Mořské řasy jsou využívány mnohými asijskými recepty.
Vosa obecná je jedním z nejhojnějších druhů vos u nás.
Mrtvé moře je slané jezero ležící na Blízkém východě.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých předvádí akrobatické kousky, které berou dech.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.
Sršeň obecný patří k největším středoevropským vosám.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů