Oko

Delfíni

Delfíni
Delfíni obývají světová moře již padesát milionů let.

Chování delfínů a jejich vztah k člověku zajímal již starověké pozorovatele, kteří si byli dobře vědomi vysoké inteligence těchto mořských savců. Dnes je mohou lidé obdivovat v četných delfináriích, současně roste i zájem o sledování delfínů ve volné přírodě. Zvýšená pozornost turistů narušuje životní prostředí kytovců a rostoucí sympatie tak paradoxně delfínům škodí víc než nezájem.

Největší koncentraci delfínů a tím i nejlepší možnost pozorovat jejich dovádění ve volné přírodě nabízí okolí Kanárských ostrovů. Žije tu dvacet sedm z celkového počtu osmdesáti čtyř druhů kytovců a jenom mezi ostrovy Tenerife a La Gomera jich napočítáme jedenadvacet. Místní rybáři, cestovní a turistické kanceláře se stále více orientují na atraktivní naučné plavby s přírodovědným programem. Některé z nich jsou součástí ekologických osvětových programů určených především mladým návštěvníkům.

Delfíni obývají světová moře již padesát milionů let. Jejich předky byli suchozemští kopytníci, kteří se postupně adaptovali na vodní prostředí. I po definitivním odchodu z pevniny však byli odkázáni na dýchání vzdušného kyslíku prostřednictvím plic. Proto se musí čas od času vynořit nad hladinu, aby se nadechli před dalším ponořením.

Stavba těla delfínů

Stavba těla delfínů prozrazuje dodnes v mnoha detailech jejich suchozemský původ. Na předních ploutvích mají zachovány články prstů a v zadní oblasti páteře najdeme zbytky pánevní kosti. Koncem roku 2006 vylovili biologové u japonských břehů delfína skákavého, který měl jako anomálii vyvinutý i druhý pár ploutví - pozůstatek zadních končetin.

Delfíni patří do řádu kytovců, podřádu ozubených (Odontoceti), čeledi delfínovitých. Od ryb poznáme kytovce na první pohled podle ocasní ploutve. Zatímco ryby mají ocasní ploutev postavenou svisle, u delfínů a jejich příbuzných směřuje vodorovně. Počet zubů se různí podle druhů.

Delfíni na Tenerife

Počátkem devadesátých let nápor turistů na vyjížďky za delfíny vrcholil. Jenom z ostrova Tenerife vyráželo směrem ke skupinám kytovců pravidelně šedesát člunů. Lodníci se předháněli v konkurenčním boji a vjížděli bezohledně mezi plovoucí zvířata, aby zákazníkům umožnili co nejužší kontakt s nimi. Místní správa vydala v roce 1995 nařízení, které tyto aktivity podřídilo přesným pravidlům. Po jeho dalším zpřísnění v roce 2000 vydává nyní příslušné licence ekologický úřad a certifikované lodi jsou opatřeny žlutou vlaječkou s modrobílým symbolem delfína. Poskytovatelé služeb musí předložit atesty potvrzující nízkou hlučnost člunů a prokázat, že mají smlouvu se speciálně vyškoleným průvodcem. Čluny se smějí ke kytovcům přibližovat výhradně ve směru jejich pohybu a dodržovat minimální vzdálenost šedesát metrů. Výjimkou je dobrovolné přiblížení delfínů k lodi.

Nová opatření snížila počet výletních lodí zhruba na polovinu a především se výrazně zkvalitnily nabízené služby. Pro delfíny to znamená jistou úlevu, objevují se však nová nebezpečí. Například rychlé trajekty, které usnadňují pohyb stále rostoucího počtu turistů. Mezi ostrovy Tenerife a La Gomera jezdí v současnosti největší motorový trimaran (loď se třemi trupy vedle sebe) na světě. Při délce 126 metrů pojme 1200 cestujících a 300 automobilů a dosahuje rychlosti 75 kilometrů za hodinu. Menší a obratnější delfíni se mu se štěstím dokážou vyhnout, avšak kulohlavec černý, vorvaň nebo plejtvák Brydeův nemají proti rychlému plavidlu žádnou šanci.

Problematické je i zakládání nových rybích farem na pobřeží ostrovů. Delfíni si zvykli čekat u vnějších sítí, zda nevyplave nějaká makrela nebo pražman, kterých by se mohli snadno zmocnit. Zdánlivě je tato symbióza kytovců a farem užitečná. Delfíni mají pravidelný přísun potravy a turisté zaručenou možnost je pozorovat. Vede to však k tomu, že delfíni zpohodlní a odvyknou si lovu ve volném moři. Mláďata nemají možnost odpozorovat správné lovecké návyky a časem se může stát, že celá populace přestane být soběstačná.

Jak žijí delfíni

Pozorování delfínů přináší řadu zajímavých detailů z jejich života. Delfíní mláďata se rodí podobně jako u pozemských savců živá a obvykle opouštějí tělo matky ocasní ploutví napřed. Její pohyby jim pomáhají dostat se co nejrychleji na svět. Stejně jako jiní savci mají delfíni při narození srst, ale brzy ji ztrácejí.

Při orientaci v terénu a při vyhledávání kořisti využívají delfíni zvukovou orientaci (echolokaci). Vysílají do okolí vysokofrekvenční impulzy, které směrují pomocí tukového tělesa nad čelem. Přijímané signály procházejí spodní čelistí, jejíž dutá kost naplněná tukovou hmotou přenáší zachycené zvuky do vnitřního ucha. Delfín tak dokáže zaregistrovat drobnou rybu až na vzdálenost sto metrů.

Delfín skákavý má při hledání skryté kořisti na mořském dně v tlamě obvykle mořskou houbu. Zřejmě si tak chrání citlivé části před ostny a trny. Delfíni jsou tak vedle opic dalším živočišným druhem, který cíleně používá nástroje.

Neobvyklý je i spánek delfínů. Většinou spí pouze jedna mozková hemisféra. Takto mohou delfíni zůstat vždy ve střehu před případným nebezpečím. Charakteristické zvuky, kterými se domlouvají, vydávají delfíni pravděpodobně pomocí svalů a vzduchových vaků poblíž vdechovacího otvoru.

U starých Řeků požívali delfíni velké vážnosti. Jejich ulovení se někdy trestalo dokonce smrtí viníka, neboť delfíni byli považováni za božské bytosti.

Nejznámější z delfínů je delfín skákavý, který je oblíbeným protagonistou delfinárií.


Další články

Velryby ve Středozemním moři kam každoročně připlouvají na letní měsíce.
Čaj je vzpruhou těla i potěchou smyslů.
Vlašské ořechy jsou zvláštní velmi vysokým obsahem antioxidantů v osemení - hnědé slupce jader.
Havajské ostrovy v Tichomoří.
Stavba lodí v Dánsku které patří k předním světovým výrobcům.
Mořské řasy na jídelníčku asijských národů.
Koupel je pro člověka čas odpočinku i očisty těla.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Ledová houba vznikla z ledovce vodou a mrazem.
Asertivita v různých životních situacích.
Skalní města při jejichž modelaci se uplatňuje ron.
Med z včelích úlů.
Účelné boule na tělech kytovců snižují tření.
Koga, loď, která změnila Evropu, se stala symbolem moci a rozkvětu hanzovních měst.
Vývoj savců v průběhu třetihor.
Mrtvé moře je jezero, jehož voda má vysoký obsah soli.
Symbióza v přírodě - poněkud exoticky znějící slovo symbióza označuje vzájemné soužití různých organismů.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů