Sdružení Jeana-Baptisty Salise provozuje sbírku do původního letuschopného stavu zrenovovaných historických letadel.
Jean-Baptista Salis měl pestrý život. Létat se naučil již v šestnácti letech. V roce 1916 se stal pilotním instruktorem. Poté musel na frontu a měl to štěstí, že přežil. V roce 1921 odešel z armády po nalétání 1800 hodin. Živil se nadále jako pilot. Založil sportovní letiště v Grenoblu, Chambéry a Chamonix. Jako první přeletěl Mont Blanc. Mezinárodní věhlas si získal i svými vystoupeními na leteckých dnech. Létal na lince Paříž-Londýn. Stal se vládním pilotem a vozil ministra letectví. A přitom ještě stačil stavět amatérská letadla a sbírat a restaurovat stará letadla. To se již jeho neklidná krev ztišila a Jean-Baptista se usadil. V roce 1937 zakoupil usedlost 45 km jižně od Paříže. Zbudoval hangár a malé letiště, kde soustředil svých 33 letadel. Přišla však válka a celá jeho sbírka byla zničena.
Po roce 1945 dal Jean-Baptista své letiště k dispozici plachtařům, ale svého koníčka neopustil. Pracoval pro Musée de l´Air. V roce 1953 se mu podařilo opravit do letuschopného stavu původní historický letoun Blériot XI. V roce 1954 na něm přeletěl kanál La Manche. V roce 1959 při 50. výročí prvního přeletu svůj výkon opakuje. A právě při létání na Blériotu XI se rozhoduje obnovit svou leteckou sbírku. S chutí se pouští do práce, ale už není sám.
Malý Jean Salis vyrůstal od malička na letišti, a tak je pochopitelné, že rovněž propadl kouzlu létání. Létat na větroních začal již ve třinácti letech. Jeho prvním dílem bylo restaurování větroně. Mladému chlapci to zabralo plné tři roky práce. Pak se už o novou sbírku letadel starali otec se synem. V roce 1967 Jean-Baptista zemřel, ale jeho sbírka už nezůstala opuštěná.
V roce 1972 odcházejí z letiště Cerny plachtaři, neboť začali vadit letecké dopravní lince vedoucí nad letištěm. V témže roce Jean zakládá Sdružení Jeana-Baptisty Salise. Přihlašují se do něj stovky nadšenců, kteří shánějí po všech koutech Evropy stará historická letadla, restaurují je, a především na nich létají. Na jejich letišti v Cerny je parkoviště, restaurace a řada malých hangárů se jmény leteckých průkopníků: Voisin, Caudron, Morane, Blériot. Kromě toho jsou vybudovány tři nové hangáry o ploše 8000 čtverečních metrů. Zájemci mohou hangáry libovolně procházet i fotografovat a také absolvovat vyhlídkový let. Sbírka Salisova sdružení dnes čítá stovky historických letadel a je známá po celém světě.
V roce 1982 se Salisovcům podařila úspěšná akce. V 60. letech byly v Československu vyráběny licenční letadla Jak-11, u nás označované C-11. Byla exportována, mimo jiné, do Egypta. Egypt nabídl vyřazené stroje ke koupi. Původně chtěli Salisovci jen dva stroje, ale Egypt jich nabídl daleko více pod podmínkou, že budou odebrány do deseti dnů. A tak se 40 dobrovolníků vydalo do Káhiry. Za úmorných veder demontovali 41 letadel, zabalili je do 22 kontejnerů a dopravili na loď. Získali tak neocenitelnou zásobu původních motorů i draků. Práce na každém z prvních dvou strojů uvedených do letuschopného stavu si vyžádala 2500 hodin.
Z toho je zřejmé, že restaurování letadel vyžaduje i peníze. Předvádění letadel je sice slušný zdroj příjmů, ale zdaleka nestačí. Problém vyřešily nabídky filmu a televize. Když probíhaly práce na seriálu Historie letectví, zopakoval Jean v roce 1976 pro filmaře znovu přelet kanálu La Manche na Blériotu XI. Dva Breguety XIV postavili Salisovci pro filmaře znovu podle dobových plánů. Rovněž stíhačku z první světové války Se-5. Ale na Salmsony 2A-2 nebyl čas, filmaři spěchali. A tak byly přestavěny ze dvou letounů Caudron Luciolle. Letoun Laté-17 vznikl přestavbou Noorduynu Norseman a z DH-82 Tiger Moth se stal německý Albatros C-II.
Ale filmaři využívají nejen letadla, ale i letiště v Cerny. Filmaři si Jeana Salise vysoko cení, zná dokonale své řemeslo. Na letišti v Cerny se již vystřídala řada filmových hvězd. I u nás se promítal film Let sfingy s herečkou Miou-Miou, kde létal sovětský An-2 pocházející rovněž ze Salisových sbírek. Častým hostem na letišti byl i Jean-Paul Belmondo, který o Jeanu Salisovi říká: "Salis, to je básník oblohy."
I vy jste již možná viděli letadla Salisovy sbírky. Ať již kdysi ve filmu Posádka, natočeném podle knihy letce a spisovatele Kassela, nebo v sedmidílném seriálu Historie letectví či v titulech Dobytí vzduchu, Muži na křídlech nebo Letecká pošta, jehož natočení bylo zvlášť obtížné. Záběry s letouny Breguet XIV, Morane MS-317 a Daté-17 se mj. natáčely i na Sahaře. Původně se tam měla být letadla dopravena lodí. Ale s tím Salisovci nesouhlasili. Dne 10. září 1979 odstartovali z letiště Cerny, dolétli až do Marakeše, zůčastnili se natáčení a 20. října byli zpět.
Velkým úspěchem byla restaurace dvoumotorového letounu DH-89 Dragon Rapid, který nazvali Blue Way. Na tomto letadle Jean Salis a Pierre Dague doletěli v roce 1981 do Ameriky a zpět. Urazili přitom 12 817 kilometrů. To je na historický letoun úctyhodný výkon.
K nejslavnějším programům na letišti v Cerny patří každoroční Čas vrtulí, kdy na toto letiště přilétají i nejnovější dopravní letadla.
Dnes je Sdružení Jeana-Baptisty Salise velkou továrnou zabývající se renovací letadel.
Další články
Balony a řiditelné vzducholodě - cestovat vzduchem na určené místo umožnily poprvé v historii řiditelné vzducholodě.
Neobvyklý tvar vstupních otvorů motorů letadla Boeing 737-3H9
Koga, loď, která změnila středověkou Evropu.
Zvířata ve filmu si dokážou získat srdce diváků.
Srdce je hojně užívaným symbolem.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Filmový sníh, díky němuž jsou dnes filmy nezávislé na rozmarech počasí.
Stavba lodi Carnival Conquest v italském Monfalcone.
Úder blesku do letadla ve většině případů nebývá nebezpečný.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých tento herec předvádí akrobatické kousky, které berou dech.
Závody v balonovém létání
Příkon a sací výkon vysavače jejich vliv na kvalitu sání.
Hodiny, hodinky a hodináři - dlouhá cesta k dnešním hodinám a hodinkám.
Letadla těžší vzduchu i vzducholodě.