
Svědkem dávných, většinou velmi složitých geologických procesů jsou vrásy, které tvoří zajímavou ozdobu některých skalních výchozů. Pod pojmem vrásy se mnohým z nás vybaví obrázek Barrandovy skály pod pražským Barrandovem. Není divu, nechybí snad v žádné učebnici geologie a je hojně publikovaný i v zahraničí. Vápencová barrandova skála je totiž opravdu ukázkově zvrásněná. Můžete ji vidět i z vlaku poblíž trati z Prahy do Berouna. Nese pamětní desku významného francouzského badatele Joachima Barranda, který tuto oblast studoval.
Řadu dalších ukázek vrás nalezneme i v blízkém okolí Barrandovy skály nebo na území nedaleké chráněné krajinné oblasti Český kras. Četné skalní výchozy zvrásněných vrstev silurských nebo devonských vápenců a břidlic vystupují například ve státních přírodních rezervacích Radotínské údolí, Karlštejn i jinde.
Všechny tyto vrásy jsou výsledkem mohutných tektonických tlaků, které provázely horotvorné procesy (takzvané variské vrásnění) ve starších prvohorách. Silný a dlouhodobě jednosměrný tlak postupně zprohýbal a různě zklikatil pevné horniny tak, že se zde setkáme téměř se všemi typy tektonických vrás, od jednoduchého ohybu až po složité šikmé, ležaté, překocené, rozpukané i zpřetrhané vrásové útvary. Proto se skalní výchozy s vrásami ve středočeské oblasti barrandienu staly také častým cílem školních výletů a geologických exkurzí.
Pokud si chcete vrásy prohlédnout, nehledejte je jen v usazených horninách, neboť jsou i v jiných typech hornin. při dávných a složitých procesech vrásnění a přeměny hornin byly totiž zvrásněny i mnohé krystalické břidlice - ruly, svory, fylity, a především migmatity. Důkazem toho jsou četné skalní výchozy s vrásami v Krkonoších, Krušných horách, na Českomoravské vrchovině, Králickém Sněžníku, v Orlických horách, Jeseníkách a na mnoha dalších místech.
Pozoruhodné jsou zejména takzvané ptygmatické vrásy, které vznikly zpravidla tím, že světlé živcové a křemenné "injekce" pronikly do starších tmavých hornin, například amfibolitů. V českém masivu je celá řada krásných ukázek tohoto méně známého typu vrás. Velmi hezké jsou například ptygmatické vrásy u Vranova nad Dyjí. Růžové živcové a bělavé křemenné ptygmatické vrásy tvoří přirozenou ozdobu skalní skupiny Bohuňovické skály v údolí Křetínky na Svojanovsku ve východním okraji Českomoravské vrchoviny. Za vrásami tedy není třeba jezdit jen k Barrandovu, neboť na území České republiky je i mnoho dalších míst, na nichž se zájemci o geologii mohou o vrásách poučit.
Další články
Zemské tektonické desky se neustále pohybují po plastické vrstvě zemského pláště. Zemské tektonické desky se pohybují rychlostí několika milimetrů až centimetrů za rok.
Bylina černýš luční oživuje koncem léta lesní stíny. Černýš luční roste především ve světlých lesích a na pasekách s kyselejší půdou.
Hustý avokádový dip dochutíme chilli kořením a promícháme. Avokádový dip připravíte rozmačkáním z jednoho zralého avokáda.
Jak se rodí kopec v horotvorném procesu. Povrch naší planety nikdy není zcela v klidu a na mnohých místech se zrodí kopec.
Na roštu rozpáleného grilu grilované krůtí maso doplní dip. Grilované krůtí maso se griluje cca 3 až 4 minuty z každé strany.
Sytě zelený malachit je ozdobný kámen. Malachit bývá nápadný typickou sytě zelenou barvou a výrazným pruhováním.
Zdymadlo Srnojedy funguje jako vodní dopravní stavba na Labi. Zdymadlo Srnojedy se nachází ve správě státního podniku Povodí Labe.
Tloušťkou kmene nápadný strom baobab roste v Africe. Baobab zadržuje v obrovském kmeni tisíce litrů vody, díky čemuž přežívá období sucha.
Vanadinit býval kdysi důležitou rudou prvku vanadu. Vanadinit obsahuje téměř 20 % vanadu.
Tlak je fyzikální veličina, která hrála roli i při vzniku vrás. Tlak má všestranné využití.
Pícnina tolice vojtěška se pěstuje jako krmivo pro dobytek. Tolice vojtěška je v roli krmiva pro dobytek ceněna pro vysoký obsah bílkovin, vápníku, železa a vitamínů.
Písek je sypká hmota používaná jako stavební materiál. Písek se používá jako jemný materiál s malými částicemi, který se používá při výrobě betonu a malt.
Jako pojem se nebeská sféra dodnes používá jako pomůcka. Nebeská sféra je myšlená kulová plocha, do které se pozorovateli na Zemi promítají všechna vesmírná tělesa.
Vytrvalý bělotrn kulatohlavý tvarem připomíná bodlák. Bělotrn kulatohlavý dorůstá až dvou metrů výšky.
Svědkem dávných, většinou velmi složitých geologických procesů jsou vrásy, které tvoří ozdobu některých skalních výchozů.