Schodiště jsou architektonickým prvkem, který nejenže spojuje vertikálně umístěná podlaží, ale dokáže také zpříjemnit a zkrášlit náš životní prostor.
Kdykoli bylo třeba překonat nějakou vzdálenost po zemském povrchu, člověk si, dávno předtím, než začal stavět silnice, prostě nějakou schůdnou cestu našel. Když ovšem narazil na svislou překážku, nezbylo mu, než ji obejít. To přestalo vyhovovat zejména poté, co si člověk svá obydlí začal budovat ve větvích stromů a v jeskyních na úbočích hor. Pro takové případy bylo nutné nějaký prostředek svislé dopravy vymyslet. Větev či strom s osekanými větvemi, jejichž pahýly sloužily jako stupně, to byl první žebřík. Vidíme tedy, že byl vynalezen již skutečně velmi dávno.
Když si naši předkové začali stavět vícepatrové domy, ocitli se znovu před podobným problémem. Bylo třeba vymyslet něco praktičtějšího, než je strom s osekanými větvemi, i když právě ten až do pozdního středověku sloužil jako přenosné improvizované schodiště např. při útoku na hradby nepřátelského opevnění v podobě tzv. ostrve. Spolu s kamennými domy vzniklo i kamenné nebo dřevěné stupňovité schodiště. Stoupá-li člověk vzhůru po jeho stupních do domu, snadno si vyvolá představu, že by nebylo špatné stejně vystoupit i po stupíncích společenského postavení, slávy a moci. Není proto divu, že schodiště se záhy stala nejreprezentativnější částí patricijského domu. Nešetřilo se na nich výzdobou, malbami a sochami.
Ani dnes, ve věku výtahů, páternosterů a eskalátorů, neztratilo obyčejné schodiště na významu. Je nejen zajímavým stavebním prvkem umožňujícím rozmanité členění vnitřního prostoru obydlí, ale pozoruhodné je nesporně i z hlediska uživatele. Možná, že někdy oceníte i to, že schody se dají výhodně využívat třeba při líbání. Dívky přeci jen bývají menších postav, takže stojí na vyšším stupínku.
Po pravdě řečeno, od tohoto přece jen vedlejšího užití schodišť jejich rozměry odvozovány nejsou, tyto jsou určovány platnou normou. Rozměry schodiště vycházejí z výšky lidské postavy a počtu osob užívajících schodiště. Zmíněná norma určuje nejen tzv. průchozí šířku, podchodnou výšku, ale i rozměry jednotlivých stupňů a jejich počet na schodišťovém ramenu. Vychází se přitom z průměrné délky kroku 630 mm. Je-li váš krok o něco kratší, mohou se vám proto některá schodiště zdát nepohodlná.
Málokdo z vás si už patrně pamatuje na možnost vystoupit pěšky po dvojitém schodišti na petřínskou rozhlednu. Jedno z jejích konstrukčně velmi zajímavých schodišť sloužilo pro výstup nahoru, druhé pro cestu dolů. Podobný, a přece jiný typ točitých schodišť jste už asi vyzkoušeli v některé z fortifikačních (obranných) staveb. Na většině hradů jsou kamenná schodiště konstruována tak, aby obránce měl výhodu oproti útočníkovi. Tato výhoda spočívala v tom, že úzká schodiště jsou pravotočivá, a to znamená, že bojovník na vyšším stupni má volnější pravou ruku a se zbraní se mu zachází lépe než ozbrojenci na nižším stupni, který je tísněn sloupem při středu schodišťového závitu.
Schodiště je svislá komunikace mezi různými výškovými úrovněmi nebo také prostor, do něhož jsou umístěny schody. Jeho rozměry a stavební zásady jsou přesně stanoveny a řídí se pevnostními statickými výpočty. Schodiště musí být pohodlné a bezpečné, musí být snadno přístupné zvenčí i ze všech prostorů budovy. K tomu slouží např. předpis, že všechny dveře vedoucí na schodiště veřejných budov se musí otevírat ve směru východu z budovy. To je užitečné v případě potřeby rychlé evakuace osob z budovy. Dále musí schodiště umožňovat pohodlné stěhování nábytku, má být dobře osvětlené a větrané, odolávat opotřebení a také být jednou z posledních částí domu, která se zřítí v případě násilného narušení stavby zemětřesením apod.
Venkovní schodiště musí navíc plnit svou funkci i za nepříznivého počasí.
Z termínů, které jsou tématicky svázány s pojmem schodiště, zmiňme následující:
- zrcadlo je volný prostor mezi schodišťovými rameny (tedy ta "díra", jíž je vidět od půdy až ke sklepu)
- zábradlí je nezbytný prvek zajišťující bezpečnost chodců zejména na volných stranách ramen schodiště
- madlo je díl schodiště sloužící k přidržování při používání schodiště.
Jednotlivé druhy schodišť se odlišují např. podle funkce (hlavní, vedlejší, podružná, vyrovnávací), podle umístění (vnitřní, předložená, terénní) či podle tvaru (přímočará, křivočará, různočará), podle druhu stupňů, počtu ramen, druhu konstrukce (zavěšená, visutá, vřetenová, pilířová...) a také podle materiálu použitého ke stavbě (dřevěná, betonová, kamenná, kovová).
A nyní, když již víte o schodištích dostatek základních informací, možná oceníte, že mohou být i prvkem, který náš životní prostor dokáže zpříjemnit a zkrášlit.
Další články
Sluneční brýle poskytují svému nositeli ochranu proti škodlivým paprskům.
Feng-šuej tradiční čínské umění Feng Shui
Parní lázeň byla a je součástí mnoha kultur v různých částech světa.
Zemské tektonické desky, které tvoří povrch naší planety.
Koupel je pro člověka časem odpočinku i očisty těla.
Schodiště jsou architektonický prvek, který spojuje vertikálně umístěná podlaží a také dokáže zpříjemnit a zkrášlit životní prostor.