Oko

Mont Saint Michel

Mont Saint Michel
Mont Saint Michel má mnoho přívlastků a složitou historii.

Mont Saint Michel v překladu Hora svatého Michaela. Je označována za div západního světa. Čtvrtá nejnavštěvovanější památka ve Francii po pařížském Sacré-Coeur, Eiffelově věži a zámku Versailles. Na skalnatém ostrůvku uprostřed mořské zátoky mezi Bretaní a Normandií se tyčí opatský chrám, gotický klášterní komplex, mohutné hradby a malá vesnice.

Mont Saint Michel má mnoho přívlastků a složitou historii. Podle legendy si jeho vybudování vynutil sám archanděl Michael, velitel nebeských vojsk, nejmocnější ze všech andělů. V roce 708 se prý biskupovi Aubertovi z Avranches zjevil ve snu a přikázal, aby na skalnatém ostrově postavil jeho kapli. Aubert snu nedůvěřoval, ale když se opakoval třikrát, uposlechl.

O dvě století později nahradil původní kapli benediktinský klášter pro padesát mnichů, který všestranně podporovali normanští vévodové. Už tehdy byla Mont Saint Michel cílem poutníků z celé Evropy. Ostrov byl většinou obklopen písčitou mělčinou, kterou poutníci museli přejít. Vzhledem k pohyblivým pískům, mohutným vlnám a zrádnému přílivu, který podle básnických příměrů byl rychlejší než cválající kůň, mnozí svou pouť zaplatili životem. Panovalo dokonce rčení: "Jdeš-li na Mont Saint Michel, sepiš závěť."

Až v roce 1879 byla vybudována více než devět set metrů dlouhá hráz, která dodnes spojuje ostrov s pevninou. Díky ní se ale zátoka zanáší pískem, takže dnes už je ostrov úplně obklopen vodou jen za úplňku a za novoluní. V současné době se uvažuje o odstranění hráze a výstavbě mostu, který by moře překlenul.

Chrám a klášter

Chrám a klášter Mont Saint Michel
Chrám a klášter Mont Saint Michel

Opatský chrám se začal stavět v roce 1022. Práce na příkrých skalnatých svazích postupovaly velmi pomalu a stavba trvala více než sto let. Během doby se některé jeho části zřítily a byly znovu postaveny. Výsledkem je chrám v pozdně gotickém stylu postavený ze žuly stejně jako ostatní stavby na ostrově.

Další klášterní stavby zde dal vybudovat ve třináctém století francouzský král Filip II. Snažil se nahradit část kláštera, která vyhořela, když ostrov dobýval. Vzniklý klášterní komplex v gotickém slohu dostal jméno La Merveille de l'Occident (Div Západu). Budovy mají tři podlaží, každé s přesným určením. Jedno bylo pro mnichy a opata, jiné pro šlechtické hosty a další pro prosté poutníky. Nechyběly sklady, písárna, kde se opisovaly posvátné texty, a celý labyrint krypt a místností.

Pohnutá historie Mont Saint Michel

Opatství bylo mnohokrát v historii centrem útoků. Jak už bylo řečeno, klášter byl částečně vypálen, když Mont Saint Michel dobýval Filip II. Za stoleté války (1337 až 1453) bylo kolem Mont Saint Michel vybudováno mohutné šnekové opevnění, které se zachovalo ve vynikajícím stavu dodnes. Jde o hradby a systém strážních věží, z nichž každá má své jméno. Například Věž svobody, Severní věž, Královská věž, Věž Claudine, Arkádová věž a další.

Mont Saint Michel byl obléhán i za francouzských náboženských válek, kdy odolal útoku hugenotů. Za Francouzské revoluce byl klášter proměněn ve státní věznici a ta tam zůstala až do roku 1863.

Až poté, co na záchranu tohoto architektonického skvostu rozpoutal velkou kampaň spisovatel Victor Hugo, byla věznice zrušena a Mont Saint Michel v roce 1864 vyhlášen za chráněnou historickou památku. Opatský chrám dostal konečně věž a sochu svatého Michaela, kterému je zasvěcen. V roce 1979 byla Mont Saint Michel zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Poutníci na Mont Saint Michel

Od roku 1966 žijí v klášteře opět mniši benediktinského řádu. Příliv poutníků neslábne. Naopak. Ve středověku přicházely na Mont Saint Michel tisíce poutníků, dnes to jsou miliony. V roce 2005 navštívily Mont Saint Michel 3 miliony 300 tisíc poutníků. V roce 2010 jich má být už deset milionů. Zaplavují malou vesnici, která vyrostla kolem kláštera a chrámu, nazývá se rovněž Mont Saint Michel a doslova praská ve švech. Nemá kam se rozrůstat.


Další články

Isaakijevský chrám v Sankt Peterburgu se tyčí do více než stometrové výšky a je druhým nejvyšším kostelem Ruska. Isaakijevský chrám v Sankt Peterburgu navrhl v klasicistním stylu s prvky novorenesance francouzský architekt Auguste de Montferrand.

Egyptský feláh obdělává půdu. Egyptský feláh představuje tradiční označení pro egyptského rolníka.

Do výšky až deseti metrů dorůstající hloh jednoblizný je strom s ostrými kolci. V České republice je pak hloh jednoblizný dosti hojně rozšířen.

Gotický palác U kamenného zvonu stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Gotický palác U kamenného zvonu se stal jedním z historických domů krášlících naše hllavní město.

Široké gauče slouží k pohodlnému sezení. Gauče dnes tvoří nedílnou součást obývacího pokoje.

Ostrovský žleb je úsek Suchého žlebu v Moravském krasu. Ostrovský žleb můžeme nalézt mezi křižovatkou silnic ze Sloupu, Holštejna, Lipovce a Ostrova u Macochy a Vilémovicemi.

Javorový sirup přichází na naše stoly z kanadské přírody. Javorový sirup chutná sladce.

Archeologické objevy na jihu ostrova Kypr, kde slaví archeologové doslova žně, vydávají své plody. Archeologické objevy na jihu ostrova Kypr jsou bohaté.

Blobfish je zvláštně vypadající sliznatá ryba. Blobfish obývá hluboké vody v okolí Austrálie a Tasmánie.

Sýr prošel dlouhou cestu historií od doby svého vzniku před zhruba deseti tisíci lety. Francie je jedna ze zemí se sýrařskou tradicí, která prošla část jeho cesty historií společně se sýrem.

Větrné mlýny patřily a patří ke koloritu nížinaté nizozemské krajiny. Větrné mlýny zde čerpaly vodu.

Starověká Ištařina brána střežila vstup do města Babylon. Ištařina brána zde byla osmou monumentální vstupní branou do vnitřního města.

Mořské řasy jsou ve východní Asii oblíbenou potravinou. Proto zde mořské řasy tvoří důležitou položku místního jídelníčku.

Victor Hugo byl francouzský básník, dramatik, romanopisec a humanista. Victor Hugo se proslavil jako nejvýznamnější představitel francouzského romantismu.

Koupel má prokazatelný vliv na lidské zdraví. Koupel se stala každodenním očistným rituálem.

Akvarijní rybka paví očko se bez problémů snese s jinými druhy. Paví očko se hodí pro ty, kteří s akvaristikou začínají.

Sloučenina dimethylether je uhlovodíkové palivo s čistým hořením. Dimethylether je nízkoteplotní rozpouštědlo a extrakční činidlo.

ing. Pavel Pavel naučil sochy moai na Velikonočním ostrově chodit. ing. Pavel Pavel na to šel chytře za použití hlavy a sochy moai naučil chodit pomocí provazů a využití fyziky.

Manganová ruda dialogit slouží jako surovina k výrobě manganu. Dialogit obsahuje přibližně 43 procent manganu.

Orientaci sloužící mapa představuje zmenšené vyobrazení terénu. Mapa je přenesení zmenšeného znázornění určitých objektů a ploch vyskytujících se v určité oblasti do grafického znázornění.

Existuje telepatie? Je telepatie pouze výsadou filmových čarodějů?

Dva nebo více provazů či lan spojující uzel může být však i na tkaničce boty. Uzel je univerzálně použitelná záležitost nejen pro skauty a námořníky.

Navigátorka Isi, celým svým jménem Mitt'isi, je hrdinka příběhu. Isi je unesena a císař Peťas se svojí učednicí Lissiel si pro ni dojdou.

V přírodě je spirála hojně se vyskytující tvar. Především rostliny tvar spirály často využívají. Spirála impikuje růst.

Součástky spalovacích motorů karburátory slouží k vytváření směsi paliva se vzduchem. Karburátory fungují na principu Bernoulliho rovnice.

Asertivita přichází vhod v různých životních situacích. Ofenzivně uplatněná asertivita dokáže v některých situacích hotové divy.

Malý ptáček chůvička jsou uměle vyšlechtěni v Číně. Do Evropy byla pak chůvička dovezena před více než sto lety.

Zemské tektonické desky se neustále přesouvají, tlačí jedna na druhou nebo se naopak od sebe vzdalují. Zemské tektonické desky se však při svém přesunu pohybují neuvěřitelně pomalu.

Oblak Stratus tvoří obvykle šedá oblačná vrstva s celkem jednotvárnou a nízkou základnou. Oblak Stratus bývá někdy nazýván sloha.

Bordura je pojem z oblasti vyšívání. Bordura je ornamentálně zdobený okrajový pruh.

Státní vlajka Francie spočívá ze tří pruhů různých barev. Státní vlajka Francie spočívá ve svislé trikolóře složené ze tří barevných pruhů stejné šířky a to modrého u žerdi, bílého uprostřed a červeného na vlajícím okraji.

Informační stránky Yin.cz