Oko

Ohrožená zvířata ostrova Srí Lanka

Listy z červené knihy a ohrožená zvířata ostrova Srí Lanka.

Cejlonský levhart
Cejlonský levhart

Arthur C. Clarke, známý fyzik a spisovatel, který se ve svých vědeckofantastických románech a povídkách často zamýšlí nad budoucností naší planety, se již před lety rozhodl žít na ostrově Srí Lanka. Před časem odtud vzkázal světu: "I když mnoho z přírodních krás Srí Lanky je dosud nedotčeno, poskytuje ostrov přímo učebnicový příklad současných vážných problémů: mýtí se pralesy, aby se zvětšila rozloha zemědělské půdy, nové průmyslové závody znečišťují půdu, vzduch i vodu, kvůli produkci vápna se nelítostně ničí korálové útesy, existenci krásných, cenných a užitečných zvířat ohrožuje kořistnický, lhostejný nebo nevědomý člověk. Přírodu pohlcuje postupující buldozer. Před třiadvaceti stoletími řekl srílanský král Devanampiya Tissa: Svět žije a umírá s volností a krásou přírody. A lidé musí pochopit, že jsou jejími ochránci, nikoli majiteli. Tato slova nabývají stále větší naléhavosti."

Co přimělo významného autora k těmto slovům? Již před několika desítkami let varoval srílanský zoolog a paleontolog P.E.P. Deraniyagala před nebezpečím vyhlazení celé řady představitelů podivuhodné zvířeny tohoto krásného ostrova. Toto nebezpečí trvá dodnes, i když v posledních letech bylo zřízeno pět národních parků, ve kterých žije množství nádherných ptáků a motýlů. Představíme vám zde několik ohrožených zástupců srílanské přírody - některé z nich dokonce popsal dnes již zesnulý profesor Deraniyagala.

Cejlonský levhart

Cejlonský levhart (Panthera pardus kotiya) bývá zaměňován s indickým, ale liší se od něj menší lebkou a delším ocasem bez střapce na konci. Pouze zcela výjimečně se odváží zaútočit na člověka, ač v minulosti býval označován za lidožrouta. Barva srsti přechází od světle žluté do oranžové, zdobené typickými černými skvrnami. Často se vyskytují barevné odchylky, například černá (melanismus). Srst horských levhartů je delší a měkčí než kožich zvířat z nížin.

Levhart má široký hlasový rejstřík, od řezavého vrčení, mručení a kašlání až po hlasitý řev. Jeho zvláštností je "břichomluvectví", hluboké vrčení vytvářené se zařenou tlamou, které je opravdu těžké lokalizovat. Dříve se soudilo, že levhart tímto zvukem mate jeleny, kteří nemohou zjistit, odkud se šelma blíží. Ve skutečnosti však lovící levhart postupuje zcela neslyšně a jeho "břichomluvecké" produkce nejsou určeny jelenům.

Levhart se neomezuje jen na velkou kořist. V suchém období loví ryby, žáby, želvy a mladé krokodýly, toulá se po mořském břehu a hledá kraby a želví vejce a nepohrdne ani zdechlinou. Jak jsme již řekli, i mezi cejlonskými levharty byli dříve tací, kteří lovili člověka. Poslední z lidoždoutů byl zastřelen roku 1924 poté, co sežral dvanáct lidí. K ochotě levhartů živit se lidským masem se dokonce váže stará pověst. V lesní svatyni Käbilita byly dva kamenné stupně sloužící jako pomůcka soudu. Nemohl-li soudní sbor odpovědně rozhodnout při, nařídil, aby na horní desce strávil noc obžalovaný a na spodní žalobce. Levhart pak v noci při "rozsoudil". Podle zachovaných záznamů usmrtil ve většině případů člověka na vyšším stupni, ale nikdy ne oba.

Dnes žije levhart cejlonský v národním parku Willpattu, který má ve světě pověst nejlepší rezervace pro výzkum života levhartů, v počtu šedesáti kusů. Bohatě prostřený stůl pro ně představují početná stáda jelenů axisů. Jedinými nepřáteli levhartů jsou pytláci, jichž je stále dostatek přesto, že tresty za pytláctví jsou velmi přísné.

Arni cejlonský

Arni cejlonský (Bubalus arnee migona) býval považován za zdivočelého potomka domácího buvola (Bubalus bubalis). Avšak P. Deraniyagala objevil na ostrově fosilní kosti tohoto druhu a popsal je v roce 1952. Tím tuto domněnku vyvrátil. Cejlonský buvol je příbuzný divokého buvola z Indie, arni indického, je však menší a má kratší, více dopředu zahnuté rohy. Ještě před sto lety obývala stáda těchto buvolů nížinné oblasti i střední náhorní plošiny ostrova, dnes je tento druh prakticky odsouzen k splynutí s domácími buvoly, od nichž se liší mohutnějšími rohy a svalnatější šíjí. Má také delší srst. Objeví-li se ve stádě arni světle zbarvené zvíře, je to neklamný důkaz křížení s domácími buvoly.

Sambar indický a axis cejlonský

Ostrov Srí Lanka je domovem dvou druhů jelenů. Prvním je sambar indický (Rusa unicolor unicolor), jeden z nejstatnějších jelenů, dosahující hmotnosti až 220 kg. Chundelatá tmavohnědá, vzácněji hnědožlutá srst vytváří na krku nápadnou hřívu, silné paroží s malým počtem výsad zdobí pyšné hlavy samců. Sambar žije v lesích po celém ostrově, většinou v menších stádech, samci často i samotářsky. Rád se koupe v potocích i v moři, zvláště když ho trápí hmyz. Jeho nepřáteli jsou pouze člověk a levhart a jeho jedinou zbraní přední nohy a ostrými kopýtky. Jako všichni jeleni i on používá parohy jako zbraň jen v soubojích se samci svého druhu.

Mnohem menší je skvrnitý axis cejlonský (Axis axis ceylonensis), jehož půvabný zlatohnědý kožíšek zdobí početné bílé skvrny. Je to bystré zvíře, které první v pralese vyhlašuje poplach, když ucítí levharta. V říji je zvlášť bojovný. Jeho parohy mají sice jen tři výsady, ale dozadu směřující lodyha bývá téměř metr dlouhá. Někdy se bojující jeleni tak zaklesnou parožím do sebe, že už se nedokážou uvolnit a oba hynou nebo končí jako kořist levharta. Totéž se stává i jiným jelenům, také u nás byly zaznamenány takové případy u jelena i daňka. Axis je velmi hbitý a mnohem rychlejší než těžkopádný sambar.

Cejlonské divoké prase

Cejlonské divoké prase je pouze formou prasete indického (Sus scrofa cristatus) a od našich divočáků se liší delší a užší lebkou a štíhlejším trupem na poměrně dlouhých nohách. Štětiny jsou řidší, ale nad páteří tvoří poměrně vysoký hřeben tuhé hřívy. Kanci jsou velmi útoční a často zápasí i mezi sebou. Avšak jejich tuhá kůže, obalená blátem, smolou a jinými nečistotami, odolává i ostrým, až 28 cm dlouhým zbraním soupeře. Stejně jako naše prasata jsou i cejlonská všežravá, chutnají jim kořínky a plody, měkkýši i hmyz, ba i menší varani a hadi. Bachyně vrhá mláďata dvakrát ročně a staví pro ně útulek z trávy a větví. Je to vzorná matka. Fosilní nálezy dokazují, že divoké prase je na Srí Lance domovem již od pleistocénu.

Cejlonský krokodýl bažinný

K živočichům ohroženým vyhynutím patří především cejlonský krokodýl bažinný (Crocodylus palustris kimbula). Od svého indického příbuzného se liší velikostí kostěných desek na hřbetě - má je všechny stejně velké, kdežto krokodýl indický má ve dvou středních řadách desky větší. Je také daleko hbitější a zatímco indický krokodýl nikdy nenapadá člověka, kimbula bývá často lidožroutem.

Krokodýl si vyhrabává doupě ve tvaru písmene U s několika větracími chodbami. Vchod i východ jsou pod vodou. Samice ukládá vejce do písku nedaleko doupěte. Mláďata se živí hmyzem, korýši a žábami, dospělí krokodýli žerou kraby, ryby, sladkovodní želvy i varany. Na větší savce číhá kimbula zpola ponořený u břehu, s hlavou skrytou mezi vodní vegetací. Jakmile se přiblíží kořist na dosah čelistí, zaútočí. Při nástupu suchého období, kdy vodní hladina klesá, nasytí se krokodýl do zásoby, zaleze do doupěte nebo na jiné chráněné místo a přespává zde až do příchodu dešťů.

Želva hvězdnatá

Díky systému přírodních parků přestaly stavy některých zvířat Srí Lanky klesat, některých druhů dokonce přibývá. Daleko nejhůř však na tom je želva hvězdnatá (Testudo elegans). Její krunýř zdobí půvabné černé a žluté kresby uspořádané do hvězdicovitých vzorů. V oblastech nepodléhajících ochraně plazů ji lidé již téměř vyhubili, protože chovatelé plazů na celém světě jsou za pěkný exemplář ochotni zaplatit jakoukoli sumu. Asi 30 cm dlouhý, vysoko vyklenutý krunýř želvu dobře chrání před nepřáteli - jen málokterý živočich by ji dokázal sevřít čelistmi. Tato krásná želva žije na souši a je téměř výhradním vegetariánem, pouze tu a tam si přilepší různými plži. Želví krasavice má potomstvo celkem nenápadné, s krunýřkem pokrytým oválnými skvrnami, které se teprve v dospělosti mění v půvabné vzory.


Další články

Země bez lidí - Co by se stalo s planetou, kdyby ji lidé ze dne na den opustili.
Vývoj savců v období třetihor a čtvrtohor.
Rujana, křídový ostrov
Krokodýl mořský je největší v současnosti žijící krokodýl.
Strnad obecný je nejhojnější z našich strnadů.
Kamenná moře a sutě jsou nezpevněné horniny, tvořené různě velkými úlomky.
Chocholouš obecný je malý pěvec z čeledi skřivanovití.
Lovecké zbraně a jejich jednotlivé druhy.
Ostrov Srí Lanka je místo, kde můžete zažít exotiku v její nezměněné podobě.
Kožich ledních medvědů není bílý, ale je průsvitný a pod ním je černá kůže.
Český král Václav IV vládl v bouřlivé době na přelomu čtrnáctého a patnáctého století.
Cookovy ostrovy jsou ráj květin a exotiky.
Kyselé deště a oteplování - souvislost těchto dvou fenoménů.
Krokodýl nilský je jeden z nejznámějších krokodýlů v Africe.
Ostrov Zanzibar byl v minulosti důležitou obchodní křižovatkou oblasti východního pobřeží Afriky.
Pitná voda z mořského dna, která pramení na mnoha místech poblíž pobřeží.
Tropické deštné pralesy v Kostarice

Před třiadvaceti stoletími řekl srílanský král Devanampiya Tissa: Svět žije a umírá s volností a krásou přírody. A lidé musí pochopit, že jsou jejími ochránci, nikoli majiteli. Tato slova nabývají stále větší naléhavosti.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů