Oko

Moderní zoologický systém

Moderní zoologický systém - říše živočichů.

Hmyz

Příroda je nesmírně rozmanitá a složitá a právě proto se člověk neustále pokouší bohatství jejích tvarů nějak roztřídit a přehledně uspořádat, aby se v nich vyznal. A již od prvních pokusů s tím měl potíže. V přírodě vůbec a v říši živočišné zvláště nepanuje žádný přehledný pořádek usnadňující škatulkování. Některé skupiny živočichů, například hmyz, je přímo nestvůrně nafouklý a počtem druhů i jedinců daleko předčí jiné zvířecí rodiny. Jediná třída hmyzu čítá více než milion dosud popsaných druhů, zatímco například kmen strunatců, do kterého patří i člověk, čítá necelých 50 000. A to je ještě jeden z velkých kmenů. Mnohé kmeny, vývojově důležité a velice zajímavé, tvoří mnohdy jen několik desítek druhů - polostrunatci 70 druhů, moruškovci přibližně 50 a chapadlovky pouhých 20.

Vy jste o těchto malých kmenech ještě neslyšeli? Inu, není divu. Ještě poměrně nedávno se přírodovědci spokojovali s existencí pouhých sedmi živočišných kmenů - a to k nim ještě počítali prvoky. U nás se od roku 1953 používal systém o devíti kmenech, tzv. systém opavský. Na zoologickém sjezdu v Opavě se totiž naši zoologové dohodli na tom, že budou užívat tuto jednotnou soustavu. Čím hlouběji se však odborníci seznamovali s otázkami vývoje živočichů, tím více se jim živočišné kmeny "drobily".

Ukazovalo se, že k velkým uzavřeným kmenovým celkům, jako jsou například měkkýši nebo členovci, se dříve neprávem přiřazovaly i menší skupiny vlastně jen proto, že si s nimi vědci nevěděli rady. Některé z těchto skupin, například drápkovci, měli znaky společné se dvěma různými kmeny, v tomto případě s kroužkovitými červy a s členovci, a tak je různí autoři přiřazovali buďto k jednomu nebo k druhému. Jiné byly natolik svérázné, že nikdo nevěděl, kam vlastně patří, a proto je podle vzoru starověkého učence Aristotela řadili k červům. Následkem toho se v moderním systému obrovitý a nesourodý kmen červů rozpadl na množství jiných, menších - na ploštěnce, pásnice, hlísty, vrtejše, hlavatce, rypohlavce, kroužkovce a další. Kmen červi, který v přírodopise kraloval po staletí, v moderní soustavě již nenajdeme.

Kolik má tedy živočišná říše kmenů? To dnes nikdo nemůže s konečnou platností říci. Vždyť například bradatice, které dnes tvoří samostatný kmen, byly jako zvláštní skupina rozpoznány teprve v roce 1937 a první druh byl vědecky popsán v roce 1914. Nové objevy v hlubinách moří nejsou ani zdaleka vyloučeny. A navíc se názory na hodnotu skupin stále ještě mění podle toho, jak se prohlubuje poznání jejich života, vnitřního uspořádání a vzájemných vztahů.

Ve světě se dnes užívá několik různých soustav, v nichž se počet kmenů pohybuje od dvaceti do třiceti. V Evropě je nejužívanější soustava, kterou vypracoval A. Kaerstner, která uznává 28 kmenů. Naproti tomu v amerických školách se uplatňuje soustava o 22 kmenech, kde například drápkovci, želvušky a jazyčnatky netvoří samostatné kmeny a výtrusenky se dosud řadí mezi prvoky.

Jak vidíte, zoologický systém prochází v současné době převratnými změnami a není rozhodně možné považovat některou z jeho variant za konečnou. Proč se jím tedy vůbec zabýváme? Soustava živočichů, byť zatím v některých podrobnostech nedokonalá a nejistá, nám může ukázat nesmírnou mnohotvárnost živočišné říše a současně umožňuje orientovat se v tomto obrovském množství živočichů.

V současnosti nám technika umožňuje pronikat do míst donedávna člověku nepřístupných - do mořských hlubin, nitra pouští a velehor i do nejdivočejších pralesů. Fotografové i filmaři odtud přinášejí pozoruhodnou žeň, kterou můžeme obdivovat na stránkách časopisů a knih, na plátnech kin i na televizních obrazovkách.

Otcem základního uspořádání přírodovědného systému byl Carl Von Linné, který dělil vše živé do dvou říší - rostlinné a živočišné. Toto dělení dnes již neplatí. Říše rostlinná se v moderním pojetí rozpadla na říši bezjaderných (sinic a bakterií), protistů (jednobuněčných), hub a rostlin. Říše živočišná (Animalia) zůstala, až na prvoky, zachována v původním rozsahu. Dodnes užíváme Linnéovu binomickou nomenklaturu, tedy označování organismů rodovým a druhovým jménem, a většinu systematických jednotek, které vytyčil.

Jak se tedy říše živočišná dělí? Velké a ustálené jednotky zvané kmeny, které někdy řadíme do tzv. oddělení, případně pododdělení, tvoří základní rozdělení živočišné říše. Kmen (phyllum) se pak dělí na třídy (classis), řády (ordo), čeledi (familia), rody (genus) a druhy (species). To jsou základní taxonomické skupiny, kategorie a každý živočich má své přesné místo v určitém kmenu, třídě, řádu, čeledi a rodu.

Mimo tyto základní taxonomické jednotky, pomocí nichž se v říši živočišné orientujeme, existují ještě pomocné, které se odvozují od základních pomocí předpon nad- a pod-. Vedle nich ovšem existují ještě další jednotky, jimiž si vypomáhají taxonomové skupin velice obsáhlých, jako jsou například hmyz, pavoukovci apod. - sekce, kohorta, tribus apod.

Zoologický systém je velké kolektivní dílo, které stále ještě není dokončeno. Představuje však rozsáhlý soubor poznatků, studií, úvah, pokusů a hodnocení, který má ve vědě jen málo obdob.


Další články

Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Mongolská příroda v okolí vulkánu Chorgo
Mrtvé moře je jezero jehož voda má vysoký obsah soli.
Bodavý hmyz se stává nepříjemným v teplém období roku.
Javorový sirup je sladká pochoutka.
Symbióza v přírodě je spolupráce různých organismů.
Mnohobarevný povrch odhaluje minulost pouští jejichž zkoumání je obtížné.
Mořské řasy jsou využívány mnohými asijskými recepty.
Tropický deštný prales vyniká vysokou biodiverzitou.
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Med je produktem včel.
Byla Byzantská říše dekadentní orientální země nebo kvetoucí stát?
Bakterie E. coli v zelenině a ovoci.
Syndrom turistické třídy ohrožuje životy a zdraví cestujících.
Raci v naší přírodě - na území České republiky je možno spatřit tři druhy raků.
Poušť Gobi sestává z množství biotopů.
Čaj je potěcha smyslů.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.

Dračí studna je jeden z nejlepších čínských čajů.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů