Oko

Důl z doby kamenné

Důl z doby kamenné, ve kterém byl těžen rohovec, kámen, který se svými vlastnostmi podobá pazourku, byl objeven v blízkosti polské obce Krzemionky.

Rohovec
Rohovec

Znalosti podzemní těžby rud stříbra, zlata, mědi a dalších kovů jsou u našich předků dostatečně známy. Méně známé však je, že naši předci v podzemních dolech těžili i jednu z prvních surovin, kterou člověk ve své historii využíval. Byl to rohovec, kámen, který se svými vlastnostmi i vznikem podobá pazourku, společně s nímž sehrál významnou roli ve vývoji lidstva.

Jeden zachovalý důl, v němž se rohovec těžil, je v Polsku, nedaleko města Ostrowiec Swietokrzynski, na úpatí Svatokřížských hor. Nachází se na území archeologické rezervace Krzemionki Opatowskie. Kdysi dávno v druhohorách, v juře, zhruba před 140 až 195 miliony let, byla tato oblast několikrát zalita mořem, přičemž vzniklo mocné vápencové souvrství s mořskou faunou. Vlivem celé řady procesů, které v usazeninách probíhaly, se opál a křemen obsažené v živočišných a rostlinných zbytcích pomalu rozpouštěly a vylučovaly ve vápenci v podobě hlíz a žilek. Vznikla tak sedimentární křemičitá hornina složená z opálu, chalcedonu či křemene nebo jejich směsí, která se nazývá rohovec. Pazourek vznikl podobně, ovšem v hůře zpevněné hornině, křídě.

Dlouhé miliony let rohovec "čekal", než si jeho vlastností, výhodných pro zhotovování nástrojů, především sekyr, konečně všiml člověk. Využíval ho patrně již od mezolitu (střední doby kamenné), avšak tehdy ho jen sbíral. Ke skutečné těžbě došlo až v neolitu (mladší doba kamenná). Vytvořené nástroje, převážně sekyry, které sloužily ke kácení stromů a obrábění dřeva, se nacházejí v okruhu 250 km od naleziště. S růstem počtu obyvatel se těžba rohovce ve Svatokřížských horách rozvíjela a nakonec přešla do podzemí, kde byl dostatek vhodných kamenů.

Rohovce těžené z vyhloubených šachet a podzemních komor byly zpočátku dostupné všem, ale na rozhraní neolitu a doby bronzové ovládla jejich těžbu skupina specialistů-horníků, kteří měli ložiska pod kontrolou. K největšímu rozvoji těžby došlo mezi lety 2500 až 1800 před naším letopočtem. Tehdy se výrobky exportovaly až na vzdálenost 600 km, což potvrzují archeologické nálezy. Zhruba v letech 1600 až 1200 př. n. l. těžba rohovce postupně upadala, protože tuto surovinu nahrazovaly nové materiály, především bronz.

Polští archeologové objevili několik pravěkých dolů - Koryciznia, Borowna, Rudzia Koscielna. K největším a nejlépe zachovalým nejen v Polsku, ale i v celé Evropě patří Krzemionki. Rohovec se zde nalézá na území o délce 5 km a šířce 30 až 180 metrů. jednotlivá důlní díla, jejichž počet se odhaduje na 2500 až 3000, jsou od sebe vzdálena 5 až 30 metrů. Rohovec se dobýval jednak v mělkých jámách, jednak v šachticích, které dosahují hloubky až 9 metrů. Komory, vysoké 50 až 120 cm, se zakládaly vápencem, nebo se v nich ponechávaly pilíře, které zabraňovaly propadávání stropů. Na jednom pracovišti pracovalo osm až deset horníků.

Vytěžená surovina se dělila na vhodnou velikost na kamenné kovadlině již na pracovišti. Tento polotovar se poté dále zpracovával v osadách u řeky Kamienny a v Sandoměřské vrchovině. S hlavním výrobkem místních dílen byl spjat i všeobecně známý kult sekery. Sekera, která symbolizovala boha nebes a bouře, byla současně odznakem prestiže i zbraní k odvrácení zlých sil. Často se ukládala do hrobů, měla dopomoci zemřelým k nesmrtelnosti.

Od doby bronzové do konce 19. století byly doly opuštěné. Až počátkem dvacátého století se v prostoru starých dolů u obce Krzemionki začal těžit vápenec pro výrobu vápna. O znovuobjevení rohovcových ložisek a starých dolů se zasloužil v roce 1922 geolog Jan Samsonowicz. Všechny okolní pozemky vlastnili soukromí rolníci. Aby mohly být provedeny potřebné výzkumy, musely se pozemky nejprve vykoupit. Rozsáhlé archeologické výzkumy potvrdily, že jde o jedinečnou a cennou památku a proto zde vznikla archeologická rezervace o rozloze 382 ha. S historií těžby rohovce se dnes mohou návštěvníci seznámit v nevelké budově muzea a mohou projít i prostory rekonstruovaného dolu, jednoho z mnoha, který zde bez větší újmy přežil celá tisíciletí.


Další články

Východoslovenská šachta Leopold v okolí Prešova je historický důl na těžbu soli. Šachta Leopold je historicky nejvýznamnější těžní jáma na těžbu kamenné soli a solanky, která se nachází v místní části Solivar v Prešově.

Domácí čínská dynastie Ming zajistila Číně tři století stabilní vlády. Právě doba vlády dynastie Ming mezi lety 1368 až 1644, kdy byla v Číně u moci, představovala pro Čínu období nebývalé stability a kulturního rozkvětu.

Informační stránky Yin.cz