Oko

Ohrožený Amazonský prales

Amazonský prales čelí hrozbě zkázy.

Amazonský prales
Amazonský prales je považován za plíce planety.

Amazonský prales je příkladem, jak s děsivou rychlostí dokáže mizet jedno z největších, nejbohatších a nejcennějších rostlinných společenstev naší planety. Podle informací botaničky Giselle Staudolarové bylo v oblasti Marabá zničeno již sedmdesát procent původních porostů, a to z velké míry neinformovaností místního obyvatelstva. "Queimada" je totiž v brazilském zemědělství dodnes živou a hojně užívanou metodou. Co to je? Totéž, co u nás v dobách praotce Čecha žďáření - vypalování lesů. Po vypálení porostu se na zhruba upravené políčko nasází cukrová třtina nebo maniok a pase se dobytek. Zemědělci jsou přesvědčeni, že popel ze spáleného lesa hnojí půdu, ale to je omyl. Oheň zničí všechny organické látky, ty, které se v pralese přirozeným rozkladem vracejí do půdy, zbude jen trocha alkálií, zatímco většina uhlíku, dusíku a jiných pro život významných prvků bez užitku unikne do ovzduší. Bohaté tropické deště pak nakonec tu trochu živin odplaví do řek a zanechají pouze jalový písek.

Kdysi byly Amazonské pralesy považovány za plíce planety - jde o nejrozsáhlejší lesní komplex na světě, který pokrývá více než šest milionů čtverečních kilometrů. Ukázalo se však, že tropické deštné pralesy těměř veškerý kyslík, který vyprodukují, opět spotřebují. Za většinu volného kyslíku v ovzduší nevděčíme lesům, ale vodním řasám, sladkovodním i mořským. Přesto však hrají lesy důležitou úlohu v rovnováze biosféry. Jakmile se určitá část krajiny odlesní, změní se razantně i vodní bilance - řeky a jezera vysychají a kyslíku ubývá. Avšak lesy neovlivňují jen hospodaření s vodou, ale i celé klima. Jsou obrovským rezervoárem rostlinných i živočišných druhů - dodnes nejsou všechny druhy rostlin rostoucích v Amazonském pralese známy. Dnes však již není možné, abychom zjistili, co všechno v něm žilo, neboť některé jeho části jsou nenávratně zničeny.

Dodnes sice existují rozlehlé plochy neporušených pralesů, do kterých ještě navkročila noha bělocha, zanedlouho však i ony mohou být zničeny. Jakmile pavučina silnic a cest rozdělí prales, začíná jeho zkáza. Odborníci se dnes soustřeďují na studium tzv. okrajového efektu. Silnice na některých místech způsobují výrazný ústup pralesů. Ostatně něco podobného známe v menší míře i u nás. Nevhodně položený průsek otevře lesní porost větrům - a už zde máme polomy, které mohou celý les zničit. V tropickém klimatu stačí, když se poruší zápoj obrovitých korun. Uvnitř porostu je totiž zcela rozdílné mikroklima, které vyhovuje pralesním rostlinám. Je velmi vlhké a působení slunečního světla je velmi omezené. Okraje pralesa, ať kolem vodních toků nebo přirozených světlin, jsou chráněny hustým pláštěm křovin a popínavých rostlin. Náhlé otevření vnitřních prostor pralesa slunci a proudění vzduchu znamená pro mnohé organismy konec.

Je to nesmírná škoda. V úžasné druhové rozmanitosti tropických pralesů nalezneme množství významných druhů - jak pro hospodářství, vzpomeňme například na heveu, první zdroj kaučuku, tak pro lékařství. Indiánské znalosti léčivých vlastností tropických bylin dlouhou dobu nikdo nebral vážně. Dnes však moderní medicína zjistila, že mnohá indiánská léčiva mají velkou účinnost. Amazonskému pralesu vděčíme za povzbuzující látky, chinin, projímadla, přípravky proti střevním parazitům a chorobám, kurarové alkaloidy, které uvolňují křeče svalstva i za některé léky proti rakovině. A nikdo neví, kolik dalších vzácných léčiv se v Amazonském pralese skrývá.

Bude Amazonský prales zachován pro naše potomky? Na tuto otázku nikdo odpovědět nedovede. Ještě před padesáti lety se všichni domnívali, že Amazonský prales je neporazitelný, a dnes se jedná o jeho bytí či nebytí.


Další články

Islandský lišejník pukléřka islandská povzbuzuje činnost zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Tropický deštný prales je přírodní společenstvo se značnou druhovou rozmanitostí.
Vlašské ořechy jsou zvláštní velmi vysokým obsahem antioxidantů v osemení - hnědé slupce jader.
Země, planeta mnoha tváří a podob.
Havajské ostrovy jsou místem, na kterém se spojuje oheň a voda.
Mladotické jezero v oblasti Plzeňska.
Bříza bradavičnatá - léčivá rostlina z čeledi břízovitých.
Zemské tektonické desky tvoří zemský povrch.
Tetování v historii několikrát proniklo do evropské kultury a dnes slaví návrat.
Mořské řasy produkují kyslík.
Zmizelý svět rostlin je dokumentován jejich zkamenělinami.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Sladkovodní řasy ve stínu svých mořských příbuzných.
Tropické deštné pralesy v Kostarice
Vikingové se usadili na mnoha místech Evropy.
Písek
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů