Oko

Datlové - lékaři lesů

Datel černý
Datel černý

Naše "lesní doktory" snadno spočítáme na prstech a ani nám nepřijde, že jsou představiteli velké čeledi datlovitých (Picidae) z ještě většího řádu šplhavců (Piciformes), kam řadíme ptáky se zvláště upravenými prsty (dva jsou obráceny vpřed a dva vzad). Vedle datlů a krutihlavů, které dobře známe, sem patří i exotické čeledi vousáků, tukanů, lenivek a medozvěstek. Pro dnešek však zůstaneme u datlů.

Jméno šplhavci si datli opravdu zaslouží. Obratně šplhají po kmenech i větvích, při čemž zasekávají ostré drápky do kůry a tak se snadno udržují i na hladkých kmenech. Při šplhání se pohybují jakoby poskoky, stejně jako na zemi, kde některé druhy rády vyhledávají potravu. Kmen obvykle oblézají ve spirálách od paty vzhůru do koruny. Když tesají dutinu nebo dobývají pod kůrou kořist, zaseknou se pevně drápky a opřou se při tom o tuhá ocasní pera. To dělá většina datlů, jen jedna tropická podčeleď má ocasní pera měkčí.

Silné, ze stran zploštělé zobáky slouží datlům jako dláta. Vysekávají jimi dutiny do kmenů a silných větví, do obrovských kaktusů nebo termitích hnízd. Mimoto jimi dobývají kořist z kůry, dřeva i z mravenišť a termitišť a vysekávají jádra ořechů nebo jiných plodů s tvrdou slupkou.

Datly dělíme na tři podčeledi. Picumninae (datlové se slabými ocasy) zahrnuje 28 druhů ve třech rodech, z nichž nejpočetnější je rod Picumnus s 24 druhy. Obývá tropickou Jižní Ameriku. Další dva rody jsou rozšířeny v Africe a v jihovýchodní Asii. Druhá podčeleď, Nesonictininae, má jen jeden rod s jediným druhem žijícím na Haiti. Nejpočetnější je podčeleď Picinae - vlastní datlové s tuhými ocasními pery, která má 50 rodů se 174 druhy rozšířenými v Africe, Asii, Evropě i Americe. Jen v Austrálii a na Madagaskaru datlové nežijí. V mírném pásu se vyskytuje jen 30 druhů, zatímco v tropech a subtropech žije 144 druhů. Celkem tedy žije v teplých krajinách na 172 druhů datlovitých. Pro úplnost poznamenáváme, že krutihlavi, které dříve ornitologové řadili také k datlům jako podčeleď, se dnes dočkali samostatné čeledi Jyngidae.

Životním prostředím datlů jsou stromy, ať v souvislém lese, parku, zahradě či ojedinělé stromy ve volné krajině. Jen vzácně se datli objeví v místech pouze křovinatých.

Živí se potravou rostlinnou i živočišnou. Většina druhů požírá hmyz a jeho vývojová stadia, zejména dřevokazné brouky a jejich larvy hlodající pod kůrou nebo ve dřevě. Datlové poklepem zobáku do kmenů nebo větví zjistí úkryt kořisti a silným zobákem odloupnou kůru nebo odsekají dřevo a dlouhým jazykem kořist vytáhnou. Jejich dlouhý jazyk má na špičce hmatové i chuťové bradavky háčkovitě ohnuté. Na ně datlové kořist nabodnou a vytáhnou. Obdobně získávají kořist i z mravenišť, termitišť a z hnízd divokých včel. Někteří datlové však chytají rojící se termity i ve vzduchu.

Rostlinnou složku v potravě datlů zastupují ořechy, různá semena (například ze šišek) a u některých druhů i žaludy. Američtí datlové z rodu Melanerpes, např. datel žaludový, na podzim vydlabávají v kůře stromů, nejčastěji borovic, malé otvůrky. Do nich pak ukládají žaludy jako zásobu na zimní období. Některé kmeny jsou doslova proděravěny jako síto, na jediné borovici bývá několik tisíc otvůrků. Do volných otvorů, když už nenajdou žaludy, vkládají oříšky nebo dokonce kamínky. Někdy si takovou spižírnu založí i ve stěně srubu z neotesaných klád. V zimě tyto zásoby ovšem přitahují i jiné ptáky, veverky, myši apod. Zajímavé je, že populace tohoto druhu žijící v tropech takovéto zásobárny nevytvářejí.

Jiní datlové, například Sphyrapicus, rovněž z Ameriky, šplhají po kmenech stromů nebo palem a zobáky vytesávají do kůry otvory rovnoběžně vedle sebe. Z otvůrků vytéká míza, kterou datli lízají. Jiné druhy, např. z rodu Centurus, zalétají do zahrad, sadů a plantáží, kde vysekávají otvory do plodů, např. pomerančů, a vysávají sladkou šťávu. Nejsou tedy všichni datli bezúhonnými lékaři lesa, ale někdy i nevítanými škůdci. Ale přes to všechno jsou to velice pěkní a sympatičtí ptáci.


Další články

Papouščí zobák je univerzální nástroj.
Čaj je potěcha smyslů.
Vlašské ořechy obsahují tuky, a přesto prospívají zdraví.
Javorový sirup je sladká pochoutka, kterou využívají některé recepty.
Ptačí hnízda různých velikostí a tvarů.
Vitamin C, okolo kterého vznikla v minulosti celá řada mýtů.
Mrtvé moře je slané jezero ležící na Blízkém východě.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Golfský proud přináší do Evropy teplo z Mexického zálivu.
Chocholouš obecný je malý pěvec z čeledi skřivanovití.
Špičky, houby našich luk.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma důležitou rostlinou.
Filmový sníh, díky kterému jsou filmy a jejich výroba nezávislé na počasí.
Med využívají tradiční recepty na výrobu perníku.
Jackie Chan a jeho filmy, ve kterých tento herec předvádí akrobatické kousky, které berou dech.
Zvířata ve filmu si dokážou najít cestu k srdcím diváků.

Životním prostředím datlů jsou stromy, ať v souvislém lese, parku, zahradě či ojedinělé stromy ve volné krajině.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů