Oko

Strnadi

Strnadi, které si mnoho lidí plete s vrabci jsou jedni z našich nejrozšířenějších ptáků.

Strnad obecný
Strnad obecný

Zcela jistě je znáte. V České republice jsou téměř všudypřítomní a jidé si je většinou pletou s vrabci - nejvýše se jim zdají příliš zelení. Je to tím, že i tito naši nenápadní krasavci mají silnější kuželovitý zobák, podobnou, poměrně zavalitou postavičku, nedlouhý, jen mírně vykrojený ocas a převážně šedavé a hnědavé zbarvení, u některých druhů i s tmavou "kravatou". A k tomu přistupuje i nebojácná a bojovná povaha - strnadí samečci se dovedou prát a hašteřit se stejnou vervou jako vrabci. Žijí rovněž společensky, zejména v zimě vytvářejí velká hejna. Tím ale podobnost končí. Rozdíl rozpoznáme ihned, jakmile ptáci otevřou zobák. Místo drzého čimčarování se ozývají melodickým "cítáním", švitořením nebo cvrčením, hnízdí zásadně na zemi a v dospělosti se živí výhradně semeny. Jen mláďatům staří sbírají různý měkký hmyz.

Strnadi jsou příbuzní pěnkav, tvoří však samostatnou podčeleď Emberizinae - strnadi. Všichni jsou si do značné míry navzájem podobní, jsou shodně velcí a obdobně zbarvení. Jen samci ve svatební době jsou snadno rozeznatelní podle nápadných "detailů" v opeření.

Nejhojnější z našich strnadů je strnad obecný, nápadný výraznou žlutou barvou na hlavě a břichu samečků. Se strnadem obecným se můžeme setkat na všech cestách Evropou a zasahuje až na Sibiř. U nás miluje otevřené krajiny - pole, louky, rozlehlé paseky s křovinami a ojedinělými stromy. Přilétá na hnízdiště už v únoru a neúnavně zpívá téměř až do podzimu. V zimě se v hejnech potuluje krajem.

Daleko méně nápadný je strnad luční, jediný ze strnadů, který má samce i samičku zbarvené navlas stejně. Je šedohnědý, ozývá se švitořivou písničkou zakončenou zacvrčením a na zimu neodlétá. Na rozdíl od strnada obecného dává přednost nížinám. Nezasahuje tak daleko na sever, nežije ve Skandinávii, v Bělorusku a na Sibiři, zato ho najdeme v Malé Asii a v severní Africe.

Strnad zahradní je o něco drobnější než strnad obecný, žije na podobných místech a v podobných oblastech, není však zdaleka tak hojný. Vystupuje i poměrně vysoko do hor. Do našich zemí se přestěhoval přibližně před třemi stoletími, ale dnes již u nás zcela zdomácněl. Zpívá podobně jako strnad obecný.

Výjimkou mezi našimi strnady je strnad rákosní. Žije v nížinách kolem vod, hnízdí na hrázích či na poli a sameček hlasitě vyzpěvuje na rákosu. Je rozšířen po celé Evropě a téměř celé Asii a je tažný. Odlétá v září a vrací se v dubnu, někdy již v březnu. Na podzim přes naše území přetahují hejna strnadů rákosních ze severu. Naši strnadi rákosní zimují v jižní Evropě nebo ve Francii.

Nejkrásnější z našich strnadů je strnad viničný, vzácný obyvatel strání a skal vápencových oblastí. Hojný je v jižní Evropě, Černomoří, Střední Asii a v Číně. Má krásně modrošedou hlavu a nápadný zvučný hlas. Přezimuje v jižní Evropě a severní Africe.

Ostatní strnadi jsou u nás vzácnými hosty. Nejčastěji se objevuje strnad cvrčivý, podobný strnadu obecnému. Liší se šedou hlavou a černou maskou, olivově šedým kostřecem a cvrčivým zpěvem. Je to obyvatel vinic a stepních strání v jižní Evropě a v Malé Asii.

Velmi vzácně se k nám zatoulávají strnad bělohlavý ze Sibiře a strnad černohlavý z Balkánu. Oba mají trefné jméno. Hlavička sibiřského strnada bělohlavého je bílá s kaštanovým proužkem přes oko, strnad černohlavý má černou hlavu, která se krásně odráží od žlutého bříška. Oba tyto druhy k nám přilétají pouze náhodně a můžeme je zastihnout převážně v letních měsících nebo v časném podzimu, kdy se mladí ptáci toulají.

Naproti tomu v zimě bývají u nás hosty strnadovití ptáci ze severu - strnad severní a sněhule severní. Strnad severní obývá Skandinávii a Arktidu, žije v Grónsku, na Špicberkách a na jiných nehostinných místech. Je to jeden z nejotužilejších pěvců. Přezimuje v severní Evropě a někdy se zatoulává i k nám. Sněhule severní žije na podobných místech, ale v zimě se stěhuje mnohem dál na jih, takže bývá u nás k vidění častěji a zalétá až do Středomoří. V zimě můžeme sněhule vidět ve společném hejnu s jíkavci nebo s našimi strnady. Jsou to velmi nápadní a pěkní ptáci, i když v zimě nejsou tak výrazně zbarveni jako ve svatebním letním šatě. Nejsou plaší, a tak si jich obyčejně povšimneme, když sbírají semena na polích nebo u silnic.

Strnadovití ptáci hnízdí až na výjimky dvakrát, někdy i třikrát do roka. Hnízda bývají velmi pečlivě spletená a ukrytá pod trsy trávy, pod keři nebo mezi kamením. Mláďata se líhnou asi po 12 až 15 dnech a po 9 až 12 dnech hnízdo opouštějí. Tehdy ještě nedovedou létat, a proto se o ně rodiče ještě nějaký čas starají.

Strnadi jsou sice ptáci zrnožraví, ale zdaleka ne tak škodliví jako vrabci. V době výchovy mláďat pochytají mnoho hmyzu a po celý rok sbírají semena plevelů.


Další články

Ptačí hnízda nejrůznějších velikostí i tvarů.
Čaj je potěcha smyslů.
Moucha domácí je nevyžádaným společníkem člověka.
Javorový sirup je sladká pochoutka, kterou používají některé recepty.
Semena s návnadou lákají ptáky k sezobnutí.
Koupel je pro člověka čas očisty těla.
Sovy v naší přírodě a způsob jejich života.
Mrtvé moře je slané jezero ležící na Blízkém východě.
Housenky jsou larvy motýlů.
Slané vinice dávají úrodu hroznů unikátní chuti.
Med využívají tradiční recepty na výrobu perníku.
Asertivita v různých životních situacích.
Těstoviny různorodých tvarů patří mezi tradiční recepty italské kuchyně.
Magic the Gathering - příznivce hry Magic the Gathering lze po celém světě počítat na miliony.
Naši vodní a brodiví ptáci včetně hostů, kteří se na našem území objevují pouze při jarním nebo podzimním průtahu.

Titan Quest je akční RPG ze světa starověké řecké mytologie.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů