Oko

Pařezy, pahýly, souše - přírodní úkryty pro lesní živočichy

Souše, zlomené pahýly stromů, staré pařezy a další zbytky někdejších lesních velikánů se stávají domovem mnoha živočichů, kteří přispívají k druhové rozmanitosti lesa.

Pařez
Souše, pahýly stromů a pařezy se stávají domovem živočichů.

Každé povolání má své ideály. Ideálem lesníka je les spořádaný, čistý, bez nahromaděného klestu, vývratků, zlomů a dalších trouchnivějících zbytků stromů. V intenzivně hospodářsky využívaném lese to ani jinak nejde - užitkové dřeviny jsou vysázeny v řadách, řádně probírány, ošetřovány proti škůdcům a včas mýceny. Stromy si zde nerostou, jsou pěstovány, žádná anarchie se netrpí. Ovšem společenstvo takovýchto lesů je velice chudé, mnohdy ke škodě věci. Jednotvárný není pouze podost, ale i bylinná vegetace, chudá není jen půda, ale také zvířena. Chybějí zde vhodná útočiště druhů zajímavých, krásných, ale také užitečných.

Pařezy, pahýly a souše jako útočiště a úkryty

A právě takovýmito útočišti mohou být souše, zlomené pahýly stromů, mohutné staré pařezy a podobné trosky někdejších lesních velikánů, které vídáme v přírodních rezervacích, pralesích a odlehlých horských porostech.

Kdo může bydlet v takové trosce stromu? To záleží na jejím stavu a stáří. Nejbohatší osídlení najdeme v trouchnivých, polorozpadlých zbytcích. Tam se usilovně činí početné společenstvo organismů, od mikroskopických řas a hub, mechů a lišejníků až po nejrůznější členovce, plže a červy. Tu a tam se zde usídlí i nějaký obratlovec - vybuduje si zde hnízdo norník rudý nebo jiný hlodavec, najde zde úkryt ještěrka či užovka hladká, zabydlí se zde červenka, střízlík nebo jiný v přízemí lesa hnízdící pták.

Souše a zlomy bývají sušší a na drobné obyvatele daleko chudší. Jenže zde jsou vhodné dutiny a štěrbiny, ve kterých se mohou usídlit velice užiteční hosté - datlovití ptáci, šoupálci, sýkory, ale také sovy, divocí holubi - doupňáci, některé druhy netopýrů i různí stromoví savci, například plši, veverky, ve větších i kuny nebo dokonce divoké kočky.

To jsou ovšem hosté, kteří ve svých domovech návštěvy zvědavých lidí nevítají a raději se včas ukryjí. Každý se však může seznámit s malými obyvateli souše či pařezu, kteří nezřídka těm větším slouží za potravu. Jsou zde tvorové mírumilovní a bezbranní, jako například chvostoskoci, šupinušky, larvy drobných much a brouků, i zavalití trouchobytní roztoči pancířníci. Jsou zde však i dravci, například pavouci, rychlonohé stonožky, brouci střevlíci a jejich larvy. Rozvážně zde jako na chůdách pobíhají nohatí sekáči, pomalu se šinou drobní i větší plži, čile pobíhají mravenci.

Právě pro mravence a některé další blanokřídlé jsou pařezy, pahýly a padlé stromy velice potřebným a vyhledávaným úkrytem. Některé drobné druhy, například mravenečci z rodu Leptothorax, jejichž kolonii lehce přikryjete dlaní, sídlí pod kůrou, jiné druhy, například známí dřevokazi, si prohlodávají zbytky dřeva tak, až se přetvoří v obytný prostor s tenkými dřevěnými stěnami, a jiní zase - převážně různé druhy lesních mravenců - změní pařez v jakési bytové jádro, kolem kterého vybudují svou kupu.

Užitečnost takovýchto dřevěných útočišť je velká. Poskytují chráněné místo k hnízdění a rozmnožování nejrůznějším živočichům, ale také rostlinám nebo dokonce dřevinám. Nejednou se právě na padlém kmenu nebo trouchnivém pařezu uchytí semínko, ze kterého vyroste mladý stromek. Až časem jeho opora shnije, zůstane stromek stát na chůdovitých kořenech a leckdy si tak zachová vzpomínku na to, že i jemu byl nějaký pařez v mládí vítaným útočištěm.


Další články

Islandský lišejník pukléřka islandská povzbuzuje činnost zažívacího traktu a působí protizánětlivě.
Co dokáží sesuvy půdy se stromy na těchto místech rostoucími.
Vlašské ořechy jsou zvláštní velmi vysokým obsahem antioxidantů v osemení - hnědé slupce jader.
Lahvové stromy jsou nazývány baobaby.
Žofínský prales založil hrabě Jiří František Augustin de Longueval-Buquoy roku 1838.
Draví ptáci žijící v našich zemích.
Tetování dnes slaví návrat.
Lidé chovali kočky už v době kamenné
Mravenec lesní přispívá k čistotě lesa.
Ovčí vlna byla ceněna v průběhu celé historie až do dnešních dnů.
Co dokáží pavouci se svými vlákny
Golfský proud udržuje v Evropě mírné klima.
Sovy v naší přírodě a způsob jejich života.
Kočka rybářská žije ve vodním prostředí.
Voda jejíž nedostatek má na některých místech planety nepříznivé následky.
Med je produktem včel.
Nejvyšší socha Buddhy stojí v indické Bódhgaji.
Němečtí vědci plánují naklonovat dokonalý vánoční stromek a vyplnit představy zákazníků.
Tropické deštné pralesy v Kostarice
Turistická eroze půdy sešlapáním a následným odplavením vodou.
Hořící strom objevil a popsal Palisot Beauvois v roce 1787.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů