Slavný řecký filozof Spkrates zajisté věděl, co říká, když tvrdil, že "krása je krátkodobou a pomíjející tyraní". Snaha o její dosažení prolíná všemi kulturami světa.
Krása má svůj počátek v dokonalé tělesné hygieně, která proto byla ve starověkém Řecku velmi důležitá. Staří Řekové neměli k dispozici tekoucí vodu, ale denně navštěvovali prameny vyvěrající na povrch země a myli se v nich. Oblíbeno bylo také plavání v moři i v řekách. Tento systém péče o tělo se zachoval až do doby, kdy ve městech starověkého Řecka postupně vznikaly tělocvičny a zápasnické arény.
V této době se v Athénách a dalších řeckých městech začaly budovat lázně. Patřily soukromníkům, ale navštěvovala je především veřejnost. Řekové tak našli nejen místa, na kterých mohli dopřát svému tělu hygienickou péči, ale zároveň se tyto prostory staly místem společných setkání a odpočinku. Kromě místností určených ke koupelím, které měly teplou a studenou vodu, a dokonce i páru, existovaly ve veřejných lázních i sály, kde se Řekové bavili a odpočívali. Lázně mohli navštěvovat pouze muži, ženy pečovaly o své tělo doma. Většina domů neměla vany, a tak se ženy musely mýt a oplachovat vodou v nádobách určených k tomuto účelu, což nebylo nijak pohodlné.
Staří Řekové se koupali i několikrát denně. První zběžnou koupel si dopřávali ráno po probuzení. Více času hygieně těla věnovali při odpoledních a večerních koupelích, kdy se nechávali i masírovat. Po koupeli si dávali vtírat do pokožky nejrůznější oleje a další produkty domácí kosmetiky. Olivový olej byl ve starém Řecku základem tehdejší kosmetiky. Vyráběly se z něj účinné masti a v hygieně i péči o tělo byl nenahraditelný.
Muži starověkého Řecka byli velmi ješitní a snažili se zalíbit ženám. Starořecká společnost byla v podstatě patriarchální, muži ovládali všechny oblasti společenského života. I když bývá kosmetika považována za téma spíše ženské, touha zalíbit se byla u mužů tak silná, že pečovali o své tělo opravdu intenzivně. Cvičili, chodili na masáže a vtírali si do pokožky oleje a parfémy.
Starořecké lázně | Starořecké masti
Největší péči věnovali staří Řekové vlasům. Byly znakem mládí, čistoty i krásy a symbolizovaly společenské rozdíly. Athéňané například nosili od dětství do puberty dlouhé vlasy. Když dosáhli dospělosti, tradice jim velela obětovat je bohům. Na rozdíl od svobodných občanů si otroci museli hlavy vyholovat. Muži ve Spartě naopak nosili od dětství krátké vlasy nebo byli zcela vyholeni. Muži i ženy v obou městech měli vážné problémy s vypadáváním vlasů a následnou holohlavostí, protože k povzbuzení růstu vlasů a pro jejich krásu mnohdy používali různé agresivní masti, které jejich padání naopak vyvolávaly. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat - obě pohlaví si musela zvyknout na paruky a příčesy.
Lidé tenkrát věřili, že zázračným prostředkem proti padání vlasů je lotos. Lístky rostliny nechávali vyluhovat v oleji, směs přecedili a vtírali si ji do vlasů. Ty poté umývali v lotosové nebo růžové vodě. Také vous musel být stále upravený. V módě byly vousy střižené do čtverhranného nebo špičatého tvaru.
Politik a vojevůce, ale především král elegance Alkibiadés, jedna z proslulých osobností starověkého Řecka, věnoval svému fyzickému vzhledu a výběru oblečení neobyčejnou péči. Jeho styl oblékání začali napodobovat i ostatní. Tak vznikla v zemi móda tunik a svrchního oděvu.
Oblečení se zhotovovalo především z vlny, později ze lnu a ještě později se oblíbeným materiálem stalo hedvábí. Výběr látky závisel na tom, zda bylo oblečení určeno pro letní, nebo pro zimní období. Takzvaný Chlamys, letní svrchní plášť sahající ke kolenům, byl utkán z jemné vlny, někdy dokonce i z dražších látek. Oblékal se přes spodní oděv zvaný chitón a velmi si jej oblíbili především bohatí Řekové. Byl elegantní a chránil před větrem a deštěm. Muži i ženy nosili také svrchní obdélně střižený vlněný plášť zvaný himation, který splýval pod kolena a nosil se přehozený přes levé rameno nebo zahaloval celé tělo i hlavu.
Velice módním prvkem oděvu byly nejrůznější záhyby. Staří Řekové si volný oděv na těle nařasili nebo se záhyby na oděvu vytvořily už před oblečením tak, že ženy jej naškrobily a nechaly jej uschnout na slunci.
Tunika, mužské spodní oblečení, byla většinou krátká, obvykle s rukávy a nosila se přepásaná a podkasaná. Přes tuniku muži oblékali jako přehoz svrchní plášť zdobený nejrůznějšími motivy. Výše postavené osoby mívaly plášť vyšívaný zlatem, stříbrem nebo drahokamy. Pláště mladých mužů a vojáků bývaly jednoduchého střihu a barvy. Otroci také nosili plášť, ale aby se odlišili od svobodných občanů, měli jej přehozený jen přes jedno rameno. Běžným módním doplňkem starých Řeků při dlouhých cestách byl široký klobouk zvaný petasos
Jednou z typických zvláštností řecké módy byla absence jekéhokoli střihu šatů. Oděvy byly volné, obdélníkového tvaru a nosily se přepásané či sepnuté na rameni nebo na hrudi zdobnou kovovou sponou zvanou fibule. Široký oděv tak tvořil řadu přirozených záhybů.
Ženský vlněný nebo plátěný svrchní oděv zvaný peplos splýval v záhybech k zemi, byl otevřený a záhyby se při chůzi otvíraly. Otrokyně, chudé ženy nebo venkovanky neměly dostatek peněz na hotový oděv, a proto si látku tkaly samy. Ženy nosily originální oděvní součást, která byla předchůdkyní dnešní podprsenky. Tvořil ji široký pás látky, jímž si ženy ovinuly prsa pod chitónem, nebo jej uvazovaly přes něj.
K módě patří i doplňky a šperky, které dotvářejí styl jednotlivce. Krásné a originální šperky patřily ve starém Řecku k módním a populárním doplňkům. Jejich sortiment byl nepřeberný. Patřily k nim náušnice, prsteny, brože, náhrdelníky, kameje a náramky, zhotovené z řady různých materiálů, mezi které patřil smalt, drahokamy, zlato a stříbro. Řecké šperkařství získalo slávu zejména po řecko-perských válkách. Jestliže do té doby staří Řekové zhotovovali pouze hladké prsteny bez ozdob, od té doby je začali zdobit rytými kameny, které zároveň sloužily jako pečeť. Takové šperky byly pro běžné obyvatele příliš drahé, a i přesto se časem masově rozšířily. Díky zájmu o šperky se také zrodilo nové povolání rytců drahokamů. Časem nabyli řečtí rytci značné zručnosti. Mezi nejpopulárnější drahokamy patřil chalcedon a karneol, rovněž acháty a jaspisy bylo možno koupit za dostupnou cenu. Později začali staří Řekové opracovávat i granáty a perly.
Móda šperků prošla ve starém Řecku několika obdobími a vždy závisela na situaci země. V helénistickém období (4. až 1. století př. n. l.) patřily šperky k nejdůležitějším ozdobám a z této doby pocházejí krásná umělecká díla. Šperky se začaly zdobit egyptskými a náboženskými motivy a běžné byly scény z každodenního života Řeků ryté do kamejí.
K ochraně tehdy módní bílé pleti před sluncem se nosily slunečníky a vějíře. Urozené ženy měly vějíře s krátkým držadlem, otrokyně ovívaly své paní vějíři s dlouhým držadlem.
Přehlídka módy starého Řecka by nebyla kompletní bez obuvi. Ženy i muži se obouvali podle počasí buďto do sandálů, nebo bot. Sandály byly zhotoveny z kůže, byly nízké a vyvazovaly se k nohám úzkými řemínky. Plné boty bývaly nízké, nebo do poloviny lýtek a většinou měly podšívku ze zvířecích kožek. Herci antických tragédií nosili obuv zvanou koturny - s vysokou dřevěnou podrážkou, aby na jevišti vypadali vyšší.
Další články
Smaragdová deska
Mrtvé moře je slané jezero na hranici Izraele a Jordánska.
Olivový olej je nazýván nektarem od Středozemního moře.
Parní lázeň, jejíž historie sahá hluboko do minulosti, používali již Mayové, Aztékové, severoameričtí Indiáni, staří Řekové i Římané.
Dědictví římského impéria s nímž se dosud setkáváme v našem životě.
Turecké lázně hammam jsou místem klidu a relaxace.
Pitná voda z mořského dna
Ovčí vlna poskytuje pevné a odolné vlákno.
Vějíř byl ozdobou žen již od dávných věků.
Petrovy kameny jsou protáhlá skupina bizarně tvarovaných skalek v blízkosti vrcholu Pradědu.
Keltové obývali velkou část Evropy.
Měření tuku v těle umožňují hodinky, které vynalezli japonští tvůrci.
Hedvábí je královna látek.
Řepkový olej má pozitivní účinky na zdraví podobně, jako olej olivový.
Minestrone, originální italský recept na zeleninovou polévku se vždy trochu odlišným složením.
Achát je pruhovaná odrůda chalcedonu s příměsí opálu.
Jak na správné držení těla u dětí, je důležitá prevence a přístup rodičů.
Černé perly pocházejí z ostrovů v tichomoří.
Koupel je pro člověka čas odpočinku i očisty těla.
Matriarchální společnost u jezera Lu-ku-chu národa Mo-suo.