Mnohobarevný povrch odhaluje minulost pouští

Pouště jsou záhadná místa. Jejich minulost je nejasná a stejně tak jejich budoucnost. Ať se jedná o pouště na americkém jihozápadě, čínskou Gobi, velkou Australskou poušť či pouště v jihoamerických Andách, jedno mají společné. Občas zazáří neuvěřitelně jasnými barvami. Jako by je někdo namalovat. A právě tyto barvy mohou přispět k objasnění jejich tajemství.

Vypadá to skutečně jako nános barev. Tenounká zářivě barevná vrstva je tvořena koloniemi bakterií, které žijí na nehostinném povrchu skal či pokryvech písku. Živí se nepatrným množstvím kovů, například manganu, který je v pouštním prachu obsažen jako nečistota.

Barevnými potahy skal a pouštního písku se mnoho vědců nezabývá. Zdá se, že je to bezvýznamný problém. Upsali se mu však Tanzhuo Liu a Wally Broecker z Lamont-Dohertyovy observatoře v New Yorku.

Liu je dnes nejuznávanějším světovým odborníkem na berevné povrchy pouští. Broecker je původem oceánograf a zabývá se podnebím v minulosti. Věří, že Liův výzkum mu pomůže odhalit příčiny, proč a jak se podnebí na naší planetě vyvíjelo.

Obtížné zkoumání pouště

Pouště tvoří podstatnou část povrchu Země a přitom se o jejich vývoji neví téměř nic. Je velmi obtížné je zkoumat. Nejsou tam stromy s letokruhy či nánosy na dnech jezer. Je zde pouze písek a skály.

Liu tvrdí, že veškerý život se odráží právě v oněch barevných nánosech, které se výrazně liší chemickým složením. Zatímco obsah železa je v podstatě konstantní, velmi různá je koncentrace jiných kovů - manganu, vápníku a dalších prvků. Právě tyto kovy vytvářejí ony kouzelné barvy.

Různé barvy na povrchu pouští

Skály a písek bohaté na mangan jsou černé a hladké. Jak klesá obsah manganu, barva se mění až do odstínů hnědé. A stačí poškrábat barevný povlak a naleznete další barvy. S největší pravděpodobností oranžovou, ale nejen tu. Dejte povlak pod mikroskop a uvidíte bohatou paletu červených, žlutých a dokonce modrých barev.

Liu a Broecker spolupracují již řadu let a snaží se odhalit tajemství, které tyto barevné závoje skrývají. Je to obtížná a zdlouhavá práce, protože, jak Liu tvrdí, nenajdete snad na celém světě dva stejné vzorky.

Doba původu

Obtížně se také určuje stáří pouští. Některé pocházejí z poslední doby ledové, jiné mohou být mnohem starší. Stáří přibližně 100 000 let není výjimkou. Barevné povlaky dosahují tloušťky do dvaceti mikrometrů. Jakmile narostou více, ve vrstvách se odlupují.

Broecker a Liu jsou přesvědčeni, že chemické složení těchto pouštních povlaků, zejména obsah manganu, závisí na množství srážek, k nimž v minulosti docházelo, a že tedy vypovídají o klimatických podmínkách v dávné minulosti.

V americkém Death Valley vrstvy skalních povlaků vytvořené v poslední době ledové obsahují až 40 procent manganu, zatímco v holocénu, který následoval před deseti tisíci lety (kdy se ledovce stáhly zhruba do dnešních hranic), se usadilo v barevných vrstvách jen malé množství manganu (přibližně čtyři procenta). Podobná situace je i v pouštních oblastech amerického Západu.

Obsah manganu a množství srážek

Steve Reneau z Národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku analyzoval podobné vzorky v Mohavské poušti. Zjistil, že obsah manganu je v různých částech pouště velmi odlišný. Protože se jednalo o povrchové vrstvy, patřily do období holocénu a obsah manganu by tedy měl být na všech místech nízký. Skutečnost je jiná. Některé vzorky mají naopak vysoký obsah manganu. Vědci z toho vyvozují, že se nejedná o chybu v předpokladu, ale o to, že v minulosti tato dnes pouštní oblast měla v některých místech dostatek srážek.

Podle Lia lze podobným způsobem odhalit tajemství všech pouštních oblastí na světě. Došel například k závěru, že pouště západní Číny zažily dvě velmi vlhká období, a to před třemi tisíci a před osmi tisíci lety. Když je období beze srážek, obsahuje barevný povlak přibližně čtyři procenta manganu. každých 100 milimetrů srážek vede ke zvýšení obsahu manganu o čtyři procenta.

Výzkum barevných povlaků pouští v praxi

Svou teorii si Liu a Broecker prověřovali v komplexu Biosféra 2 - umělém ekosystému vytvořeném v obřích sklenících v arizonské poušti. vytvořili tam jakousi zahradu barevných povlaků. Shromáždili skály a písek z kalifornského údolí Panamint a McDowellovy hory v Arizoně. Některé vzorky byly vystaveny působení deště, jiné byly naopak před srážkami chráněny.

Po osmi měsících byly vzorky analyzovány, zejména obsah izotopu beryllia. Vzorky chráněné před srážkami obsahovaly pouze čtyřicet procent množství beryllia ve srovnání se vzorky, které byly vystaveny dešti.

Liu a jeho tým z toho usuzují, že množství kovů skutečně vypovídá o suchém či vlhkém podnebí, a pokud se podaří vypracovat spolehlivé metody měření, mohou tyto barevné povlaky na povrchu pouští a vyprahlých planin odhalit závoj tajemství a vypovědět podrobně, jaké v které době vládlo na naší planetě klima, a dokonce jaké bylo klima v poměrně úzkém časovém období.

Další články

Sluneční brýle jsou na poušti neocenitelným pomocníkem.
Barvy, jimiž za určitých podmínek září povrch pouště, ovlivňují lidskou psychiku a náladu.
Velbloud, koráb pouště, je nenáročný, rychlý, snáší horko a sucho.
Čaj je potěcha smyslů.
Bakterie E. coli v zelenině a ovoci.
Poušť Namib je nejstarší a nejsušší pouští na naší planetě.
Zahrady snů
Vzácné kovy a polokovy bez nichž se dnešní technika neobejde.
Cvičení Qi Gong (Čchi kung) - práce s energií v sobě spojuje tělesný pohyb a dotek poznání světa, který je výsledkem hry energií, sil a vlivů.
Střelný prach s sebou přinesl změny ve vojenské taktice.
Kyselé deště a oteplování - souvislost těchto dvou fenoménů.
Skály a skalní útvary mají nejrůznější podivná jména.
Barevné kontaktní čočky nemusí vždy plnit jen léčebné účely.
Central Park New York vznikl kdysi na opuštěném místě za městem.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů