Bambus patří k nejzajímavějším rostlinám naší planety. Je nejvšestrannější, nejrozšířenější, nejrychleji rostoucí. Vyskytuje se v obrovském množství druhů. Polovina lidstva využívá každý den nějaký druh bambusu. Celé národy jsou na této rostlině životně závislé.
Bambus může být tvrdý téměř jako kámen a přitom je tak pružný, že ve větru téměř nikdy nepraskne. Především v Asii je bez bambusu život nemyslitelný. Prakticky neexistuje obor lidské činnosti, v němž by nemohl být využit.
Slouží jako stavební materiál a palivo, dělají se z něj hudební nástroje, nábytek a nádoby, vyrábějí se z něj zbraně, tkaniny, rohože, papír, léky, alkoholické nápoje a tisíce dalších výrobků, využívá se pro stavbu lodí i potrubí.
Bambusové výhonky představují důležitou a žádanou potravinu, které se jen na Tchaj-wanu ročně zkonzumuje 70 000 tun. Kyselina křemičitá (takzvaný bambusový cukr) obsažená v bambusových stéblech je žádaným lékem na astma. Číňané připravují z bambusu likér, v Tanzanii kořalku.
V Bangladéši žije v domech z bambusu odhadem 73 procent obyvatel a v Barmě padesát procent. Lidé ho používají tisíce let a nezdá se, že se na tom v dohledné době něco změní. Naopak bambus může v mnoha případech úspěšně konkurovat i moderním materiálům.
Bambus je přírodním kompozitním materiálem. Jeho síla, tvrdost, lehkost a pružnost je dána strukturou stěn, které sestávají ze silně zdřevnatělých vláken. Ta v sobě mohou mít kromě celulózy a ligninu až pět procent kyseliny křemičité, která výrazně přispívá k mimořádné pevnosti bambusu.
Pletivo bambusů je nejdříve měkké. Rostlina potřebuje zhruba dva až tři roky času k tomu, aby stonek zcela zdřevnatěl. Dřevo některých druhů bambusu získá takovou tvrdost, že se z něho dají vyrábět nože či mačety, které si kvalitou nezadají s ocelovými nástroji. Při kácení takových bambusů údajně létají od pil nebo seker jiskry.
Bambusové stéblo svou stavbou splňuje všechny požadavky na fyzikální vlastnosti vynikajícího stavebního materiálu. Je kulaté, lehké, duté a rozdělené překážkami, je také vodotěsné a snese značné namáhání.
Bambus díky svým mimořádným vlastnostem stál často u zrodu technologií, které ve své době patřily k nejmodernějším. Číňané z něj již před několika tisíci let dělali vodovodní potrubí. Přibližně ve čtvrtém století našeho letopočtu z něj postavili první ropovody na světě a zhruba v téže době s pomocí bambusu provedli také první ropné vrty.
Na začátku devatenáctého století tuto technologii převzal Západ, bambus ale nahradil ocelí.
Když v roce 1876 zaznamenal Graham Bell první tóny na svém fonografu, použil k tomu bambusovou jehlu a také jehly zvukovek prvních gramofonů byly z bambusu.
První žárovky měly v baňce karbonizované bambusové vlákno. V moderní době slouží bambus v Asii a Jižní Americe jako armatura místo ocelových prutů v betonových konstrukcích.
Dnešní lepidla a tmely umožňují z bambusu vyrábět špičkové nosné prvky, například lepené trámy, pilíře a stěžně, prkna, desky a téměř nezničitelné parkety.
Vztah mezi člověkem a bambusem může být v určitých oblastech a obdobích velmi složitý. Příčinou je jev, jehož podstata není dosud objasněna. Odborně se mu říká hapaxantie nebo monokarpie. V praxi to znamená, že některé druhy bambusu hromadně vykvetou, ať jejich zástupci rostou kdekoli na světě, a potom také hromadně odumřou. Periodicita takového masového vykvétání a odumírání může být 28, 33, 60, 66 a 120 let. Neznamená to, že by zcela zanikly. Bambusy po vykvetení vysemení, ze semen opět hromadně vyklíčí nové rostliny a bambusový porost se přibližně do deseti let obnoví v původním rozsahu.
Monokarpie však může vést u vesnických komunit k hladomoru. Poslední katastrofa tohoto typu udeřila v roce 1961 ve východoindickém státě Mizoram. Hromadný odkvět bambusů znamená produkci obrovského množství semen, která jsou oblíbenou potravou krys. Ty se za nimi stahují z širokého okolí a díky příznivým životním podmínkám se masově množí. Když bambusová semena dojdou, vrhnou se miliony krys na pole zemědělců a během několika dnů zničí v rozsáhlých oblastech veškerou úrodu. Výsledkem může být katastrofální hladomor.
Přestože jsou bambusy velmi úspěšnou botanickou skupinou, která na Zemi roste přibližně dvacet milionů let, hrozí nyní řadě z nich zánik: Ohrožený bambus.
Nadměrná těžba a ničení bambusových hájů ohrožuje i některé živočichy, pro které je bambus hlavním nebo jediným zdrojem potravy: Bambus a zvířata v ohrožení.
Pojmenování bambus poprvé uvedl do botanického názvosloví Carl von Linné v roce 1753: Bambusovité.
Další články
Albíni, bílá zvířata mají v přírodě jen malou šanci přežít.
Čaj různých druhů.
Vlašské ořechy jsou ceněné pro svůj vysoký obsah antioxidantů ve slupce jader.
Javorový sirup je pochoutka z mízy kanadských javorů, kterou využívají některé recepty.
Rakytník řešetlákový obsahuje v hojné míře vitamin C.
Mořské řasy jsou využívány v jídelníčku mnohých asijských národů.
Svatý grál je legendární kalich krále Artuše.
Jantarová komnata měla v minulosti spletité osudy.
Golfský proud udržuje v Evropě příznivé podnebí.
Klasické žárovky končí - kasické žárovky, na které byly zvyklé generace lidí, se v Evropské unii blíží ke konci svého používání.
Stavba lodí v Dánsku, kde již spatřilo světlo světa mnoho plavidel.
Nábytek v průběhu historie, při jehož výrobě je používáno dřevo, bambus, ocel, umělé hmoty a další materiály.
Med byl lidmi využívanou potravinou již od dávných časů.
Dvojčata mohou dát vědcům odpovědi na mnohé otázky.
Vitamin C okolo kterého existuje z minulosti řada nepřesných názorů.
Těstoviny patří mezi klasické italské potraviny.
Mrtvé moře je jezero na Blízkém východě, jehož voda má vysoký obsah soli.
Mlýnské kameny byly v mlýnech používány při mletí obilí.
Planety a rostliny - mnozí alchymisté označovali znaky rostlin jednotlivé planety.
Čaj Darjeeling patří k nejkvalitnějším a nejznámějším čajům na světě.
Koupel je čas relaxace i očisty těla.
Kokosová palma je pro obyvatele tropického pásma nepostradatelnou rostlinou.
Bambus patří k nejzajímavějším rostlinám, je všestraný, rozšířený, rychle rostoucí.