Vikingské ženy v domácnosti
Jak žily ženy Vikingů? Žily na delekém severu, všudy byl sníh, pěstovat se dalo jan málo plodin, lovily tehdy spolu s muži?
Obraz věčné zimy neodpovídá příliš realitě tehdejšího světa. Jak archeologické nálezy ze Skandinávie, Islandu a Grónska, tak informace obsažené v severských ságách dokládají existenci farem s dobytkem (ovce, krávy, prasata, koy a drůbež) i obilninami (žito, ječmen, oves). Oblíbené byly i mléčné výrobky a zelenina. Jak je z tohoto výčtu vidět, tehdejší strave se od té naší zase tolik nelišila, a co se odívání týče, spíše než do kožešin se Vikingové odívali do lnu a vlny - muži nosili tuniky, kalhoty a pláště, ženy obvykle dlouhé vlněné šaty zdobené sponami. O práci v domácnosti nebyla nouze. Ságy však popisují také řadu žen, které vládly zbraněmi, a nedávné archeologické nálezy tuto skutečnost potvrzují.
Další články
Vikingové žili na severu. Slovo vikingové pochází od slova vik (záliv).
Teplokrevnost živočichů je etapa vývoje evoluce. Tepokrevnost zahrnuje jak produkci tepla, tak schopnost se ochlazovat, aby byla zajištěna stabilní tělesná teplota.
Haithabu bylo město Vikingů se nacházelo na jihovýchodním pobřeží Jutského poloostrova v zálivu Schlei. Jako důležitý obchodní uzel spojovalo Haithabu Pobaltí, Skandinávii a západní Evropu.
- Internetový časopis Oko
- Třicet
- Dvacet devět
- Dvacet osm
- Dvacet sedm
- Dvacet šest
- Dvacet pět
- Dvacet čtyři
- Dvacet tři
- Dvacet dva
- Dvacet jedna
- Dvacáté číslo
- Devatenácté číslo
- Osmnácté číslo
- Sedmnácté číslo
- Šestnácté číslo
- Patnácté číslo
- Čtrnácté číslo
- Třinácté číslo
- Dvanácté číslo
- Jedenácté číslo
- Desáté číslo
- Deváté číslo
- Osmé číslo
- Sedmé číslo
- Šesté číslo
- Páté číslo
- Čtvrté číslo
- Třetí číslo
- Druhé číslo
- První číslo