Oko

HeLa buňky

HeLa buňky se množí už více než šedesát let, ale jejich vlastnosti jsou stále stejné. Pro Američanku Henriettu Lacksovou znamenaly zhoubné buňky v jejím těle smrt, medicíně však umožnily obrovský pokrok.

Henrietta Lacksová byla jednou z těch, jejichž život byl odsouzen k zapomenutí. Negramotná černoška, jejíž předkové pracovali na tabákové farmě ve Virginii, se narodila v roce 1920. Porodila pět dětí a zemřela v chudobě ve věku pouhých 31 let. Za normálních okolností by se jednalo o uzavřenou kapitolu. V případě Henrietty vša osud zamíchal kartami a její jméno se navždy zapsalo do dějin mikrobiologie.

Cesta k nesmrtelnosti začala v lednu 1951. Několik měsíců po porodu pátého dítěte ji postihlo neobvyklé krvácení. Bydlela tehdy v Baltimoru v americkém státě Maryland, kde shodou okolností fungovala Univerzitní nemocnice Johna Hopkinse, jedno z mála zdravotnických zařízení, v němž tehdy přijímali černé pacienty. Lékař při vyšetření objevil malý nádor na děložním čípku a předepsal léčbu pomocí radiových trubiček. Během operace, kdy byly trubičky vloženy do nádoru, odebral chirurg dva vzorky - jeden ze zdravé tkáně, druhý z nádoru.

Oba vzorky pak putovaly do tkáňové laboratoře, kterou vedl doktor George Gey., který již řadu let usiloval o vytvoření "nesmrtelných" buněk, které by dokázaly věčně přežívat ve speciálním roztoku, v tzv. tkáňové kultuře. Buňky - přímí potomci původního vzorku - by se neustále dělily, přičemž by každá generace byla dokonale identická s tou předchozí, což by z nich dělalo skvěle standardizovaný předmět pro studium mikrobiologie. Dosud však všechny Geyovy pokusy končily neúspěchem.

Buňky ze zdravé tkáně Henrietty Lacksové dopadly stejně. Ty nádorové však způsobily vědcům v laboratoři doslova šok - nejenže přežívaly, přímo vzkvétaly! Dělily se každých 24 hodin a George Gey záhy zjistil, že dosáhl životního úspěchu. Podle prvních dvou písmen jména a příjmení dárkyně dostaly buňky jméno HeLa. Vědci poté začali posílat ampulky s buňkami všem kolegům, kteří o ně projevili zájem a v mikrobiologii tak odstartovala éra průlomových objevů.

HeLa buňky přispěly k vytvoření vakcíny proti dětské obrně

Již tři roky po svém objevení, v roce 1954, přispěly HeLa buňky k vytvoření vakcíny proti dětské obrně. A další úspěchy na sebe nenechyly dlouho čekat: první detailní pozorování procesu dělení buněk, díky kterému se poprvé podařilo přesně spočítat lidské chromozomy. A šlo také o první lidské buňky, které bylo možné naklonovat. HeLa buňky rovněž přinesly zásadní objevy ve virologii, výzkumu rakoviny, AIDS, účinků radiace a toxických látek. Podle americké novinářky a spisovatelky Rebeccy Sklootové, která o HeLa buňkách a jejich dárkyni vydala v roce 2010 knihu Nesmrtelný život Henrietty Lacksové, publikovali vědci na celém světě na toto téma šedesát tisíc odborných článků.


Další články

Ostrov Aldabra jehož pobřeží lemují houštiny mangrovníků.
Ženšen je elixír zdraví tradiční asijské medicíny.
Šalvěj lékařská roste ve středozemské jižní Evropě.
Velbloud, koráb pouště v minulosti spojoval země a národy v Africe i Asii.
Komořanské jezero se v dřívějších dobách nacházelo v podhůří Krušných hor.
Dešťová voda může obsahovat škodlivé látky a může bít často k pití naprosto nevhodná.
Řeka Mekong je ve své deltě obilnicí Vietnamu.
Pitná voda z moře by se mohla stát řešením problému nedostatku pitné vody.
Pampeliškový med je chutný a zdravý, slaďoučká, voňavá a zdravá pochoutka.
Cookovy ostrovy jsou ráj květin a exotiky.
Tradiční čínská medicína spočívá v harmonizování organismu.
Ostrov Sentosa poblíž Singapuru.
Pavouk tarantule nahání lidem přemrštěnou hrůzu. Osm set druhů tarantulí je rozptýleno po všech světadílech.
Hořící strom jehož léčivých účinků využívají místní obyvatelé.
Pasivní nízkoenergetické domy v ČR.
Teplokrevnost je zásadní etapa vývoje evoluce.
Vědci varují, že se lidstvo bude muset kvůli nedostatku vody obejít bez masa. Potraviny živočišného původu jsou na vodu náročnější než potraviny rostlinného původu.
Dešťová voda snižuje spotřebu, použít se dá jako užitková voda.
Vitamin C

HeLa buňky se množí už více než šedesát let. Na oběžnou dráhu se dostaly dříve, než Gagarin.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů