Vaječné skořápky

Síla skořápky do značné míry souvisí s celkovou velikostí vejce.

Poté, co si pochutnáte na uvařeném vajíčku, zůstane po téhle pochoutce na talíři skořápka. Možná vás už při pohledu na ni napadla otázka, jak vlastně struktura vaječné skořápky, která musí být tenká, kžehká a přitom pevná a zároveň propustná pro vzduch, aby mohl ptačí zárodek dýchat, vypadá.

Za tvrdost a pevnost vděčí vaječná skořápka tomu, že ji tvoří uhličitan vápenatý, soli a organická látka, která váže jednotlivé částice skořápky k sobě. Na první pohled vypadá jako jediná celistvá vrstva, ale ve skutečnosti ji tvoří vrstev několik. Hlavní složkou skořápky je velké množství krystalů, převážně tvaru šestibokých hranolů, uspořádaných kolmo k povrchu vejce. Uvnitř jsou tyto hranoly naleptány, protože právě odtud čerpá ptačí zárodek vápník, který potřebuje k výstavbě kostry. Na vnější straně nasedá na hranolovou vrstvu soustava jemných krystalků uhličitanu vápenatého, které vytvářejí vlastní povrch vejce.

Ptačí zárodek uzavřený ve skořápce musí ovšem také dýchat. Proto ji celou prostupují řídce rozmístěné póry. Na slepičím vejci bychom jich napočítali asi deset tisíc. Dalším vaječným obalem jsou dvě měkké, pružné, ale velmi pevné membrány - nazývají se vnější a vnitřní papírová blána. To jsou ty blanky, které z vařeného vejce musíme někdy pracně loupat. Vnější blána je přitmelena k zašpičatělým koncům krystalů hranolové vrstvy a vystýlá celý vnitřní povrch skořápky. Vnitřní blána se na tupém konci vejce od hranolové vrstvy odděluje a vytváří vzduchovou komůrku. Při líhnutí mládě protrhává tuto blanku a se vzduchem v komůrce uzavřeným vystačí po těch několik hodin, než se mu podaří proklovat skořápku.

Obě blány jsou na vejci nejzajímavější. Je to mnohovrstevná, dobře prodyšná síťovina tenkých, křížicích se vláken bílkovin. Struktura vnější a vnitřní papírové blány vytváří jemný filtr, propustný pro kapaliny a plyny, ale dokonale zadržující velké molekuly složitých organických látek. Vnitřní stavba tohoto přírodního filtru se příliš neliší od jemného filtračního papíru, který člověk vynalezl o miliardu let později, než příroda. A pak se řekne obyčejné vejce...

Další články

Souostroví Galapágy je sopečného původu.
Sopka Vesuv je pod dohledem vědců kteří monitorují její aktivitu.
Čaj Darjeeling se v himálajském podhůří pěstuje od poloviny 19. století, kdy ho začali pěstovat angličtí kolonizátoři.
Ovčí vlna šatí lidi již více než deset tisíc let.
Mravenec lesní staví jako své obydlí kupy z jehličí.
Zapečená dýně chutná se sekaným koprem.
Mšice se živí sáním rostlinných šťáv.
Florencie se italsky řekne Firenze.
Tradiční čínská medicína spočívá v harmonizování organismu.
Sopka Tambora vybuchla roku 1815 v největší erupci novodobých dějin, kterou bylo slyšet až do vzdálenosti 2700 kilometrů.
Křepelčí vejce mají lahodnou chuť a jsou pětkrát menší než slepičí.
Pyré z pečené dýně se propasíruje nebo rozmixuje.
Vaječné topinky z křepelčích vajec

Bez ohledu na tloušťku je vaječná skořápka pórovitá, což umožňuje vyvíjejícíme se ptačímu zárodku dýchat. Jako zásobu vzduchu pak může využít i vzduchovou komůrku, umístěnou na tupém konci vejce, jejíž objem se spolu s vývojem zárodku zvětšuje.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů