
Žahání a pálení představuje pro kopřivu obranný mechanismus, který agresora rychle naučí, aby se kopřivě příště zdaleka vyhnul. Celou rostlinu pokrývají chloupky, tzv. žahavé trichomy, což jsou drobné protáhlé útvary zakončené hrotem. Když se kopřivy dotkneme, hrot se ulomí a způsobí v kůži mikroskopickou ranku, do které proteče směs látek vyvolávající svědění a zarudnutí. Tuto směs tvoří tři látky - za podráždění kůže zodpovídá histamin, nepříjemné pálení způsobuje acetylcholin a účinnost obou zvyšuje serotonin. Histamin se přitom vyskytuje v menší míře ve všech lidských tkáních a ovlivňuje kontrakci hladkých svalů, propustnost kapilár, funkci srdce a centrální nervové soustavy. Acetylcholin funguje u mnoha živočichů jako přenašeč vzruchů v nervové soustavě. Serotonin se pak běžně vyskytuje v krevních destičkách i v centrálním nervovém systému, kde rovněž funguje jako významný přenašeč vzruchů. Zmíněné složení je obvyklé u nejrozšířenějšího zástupce rodu - kopřivy dvoudomé. U jiných druhů se může poměr látek lišit.
Další články
Kolem Havajských ostrovů se rozprostírají vodní dálavy Tichého oceánu. Havajské ostrovy, souostroví v Tichém oceánu, nabízejí jedinečnou kombinaci aktivních sopek, deštných pralesů, útesů a pláží.
Přísloví o tom, že kopřiva mrtvého nepožahá se vztahuje k dávné praxi určování, zda osoba v bezvědomí žije. Kopřiva mrtvého nepožahá a nenaskočí mu pupence.
Šalvěj lékařská je vytrvalá silně aromatická rostlina. Šalvěj lékařská se dá užívat v různých formách, jako čaj, tinktura, mast nebo olej.
Výběr černých perel se vyjímá na pultech klenotnictví. Lesk černých perel má své kouzlo.
Proč kopřiva pálí? Chrání se tak před býložravci. Je pokryta dutými žahavými chloupky, které obsahují směs histaminu, acetylcholinu a serotoninu, všechny tři složky obsažené v chloupcích kopřivy, které se snadno ulomí a zachytí v pokožce, kde vyvolají pocit pálení.