Pohádkový Honza byl chytrý, mimo jiné, právě proto, že si na cestu do světa s sebou vzal ranec chutných buchet. Tak to kdysi koneckonců dělali všichni, kteří se vydali na cestu do světa. Jak se však dostaly na světlo světa unikátní české buchty?

Na začátku tohoto příběhu stály zázračné schopnosti kvasinek. Když je hospodyňky v 17. století objevily, takřka vzápětí vynalezly buchty. První buchty byly trochu jíné, než jak je známe dnes. Byly slané, vařily se ve vodě a podávaly se polité rozpuštěným máslem. Ano, správně, připomínaly knedlíky, kterým se možná proto také chvilku říkalo buchty.
Tak jako ve všem, proběhla i u buchet "evoluce" a jejich podoba se časem začala měnit, až dospěla k dnešní hojnosti podob a chutí. Když se postupem času začaly péct, přišly na řadu nádivky. Zprvu to byly ingredience "co dům dal" - tvaroh, povidla, ořechy, švestky... Později seznam buchtových nádivek znatelně nakynul. V mnoha rodinách uchovávají rodinný recept na vynikající buchty, který počítá s nádivkami v podobě rozinek promíchaných s cukrem či kakaem, s rozvařenými jablky s cukrem a skořicí, s různými džemy, exotickým či sezonním ovocem, různými kombinacemi ingrediencí, posypané drobenkou apod.
Ovšem nejdůležitější záležitostí buchet je těsto. Zkušené kuchařky a kuchaři už mají výrobu kynutého těsta v malíčku. Méně zkušení začátečníci se rádi přidrží návodu: V malém hrnku rozpustíme 80 g másla, přilijeme mléko a obojí spolu ohřejeme na teplotu maximálně 40 °C (na dotyk teplé, ale nesmí pálit). Do mísy vložíme mouku a instantní droždí a důkladně promícháme. Přidáme cukr, citronovou kůru, špetku soli, vlažné mléko s máslem a vejce. Vše poté vařečkou alespoň 5 minut prohněteme na vláčné těsto. Mísu zabalíme do potravinářské fólie, aby nám těsto neosychalo, a necháme ho alespoň hodinu kynout v teple. Pokud připravujeme těsto s čerstvým droždím, použijeme ho dvakrát tolik, co instantního. Při zadělávání kynutého těsta postupujeme od řidšího k hustému, ne naopak. Tekutinu vléváme do mouky, ne naopak. Pokud těsto nevykyne, připravíme si nový kvásek, který vpracujeme do nevykynutého těsta a necháme ho znovu vykynout.
Nakonec ještě několik rad, které se při přípravě buchet mohou hodit. Aby buchty vydržely déle vláčné, přidáme do těsta trochu citronové šťávy nebo lžičku octa. Nebo je můžeme po vytáhnutí z trouby trochu polít mlékem. Různé druhy nádivek, především ty řidší, znamenají různá úskalí. Proto je potřeba buchty na plech ukládat tak, aby měly při kynutí víc místa a nádivka se nevytlačila ven. Z těsta na buchty můžeme připravit také malé dukátové buchtičky bez náplně.
Ač máme naše české buchty na talíři téměř každý den nebo jen na návštěvě u babičky, vždy při jejich pojídání zažíváme pocit domova a sounáležitosti. A to je další z důvodů, proč jsou buchty nezaměnitelné.
Recepty na buchty:
Kynuté buchty s povidly po vychladnutí pocukrujeme.
Buchty s tvarohem pečeme přibližně 25 minut.
České buchty od babičky vyklopíme na vál a necháme vychladnout.
Další články
Nakyslý vitamín C je pro těo nezbytný. Vitamín C je ve vodě rozpustná esenciální živina nezbytná pro lidské zdraví, kterou si tělo neumí samo vyrobit.
Přejeme vám mnoho zábavy při pečení a ochutnávání českých buchet, a samozřejmě, dobrou chuť.