Oko

Vesmír ve tvaru trychtýře

Vesmír ve tvaru trychtýře
Vzdálený konec má nekonečnou délku a je neuvěřitelně úzký.
Kosmická loď cestující k širokému konci se naráz ocitne v opačném směru.

Může mít vesmír tvar gigantického trychtýře? Na první pohled tato myšlenka vypadá jako nesmysl. Frank Steiner z univerzity v Ulmu však dospěl k závěru, že vesmír se podobá obrovskému trychtýři a že může být konečný.

Podle tohoto modelu lze vysvětlit mnoho dosud nevyjasněných skutečností. První z nich je nepravidelné rozmístění oblastí s různou intenzitou mikrovlnného záření, které zde existuje od doby, kdy byl vesmír starý pouhých 380 tisíc let. Tyto oblasti mají omezené rozměry a nad určitou hranicí je již nelze rozeznat. Vesmír ve tvaru trychtýře by tento jev dokázal vysvětlit. Když byl vesmír mladý, jednoduše v něm chyběl větší prostor pro rozmístění zářivých oblastí, což potvrzují i výsledky pozorování sondy WMAP. Navíc se nám zdá, že oblasti záření jsou zakřiveny do podoby malých elips. Ty jsou prohnuty do tvaru sedla, takže tvarem připomínají bramborové lupínky. I tento jev by mohl mít na svědomí vesmír ve tvaru trychtýře, který funguje jako zakřivená čočka. Zakřivení lze pochopitelně vysvětlit i jinak, ale toto vysvětlení je nejjednodušší.

Vesmír ve tvaru trychtýře

Vesmír se podle tohoto modelu chová zvláštním způsobem. Jeden z jeho konců je nekonečně dlouhý, ale zároveň velmi úzký, takže jeho objem je konečný. Na úzkém konci se dějí vůbec divné věci. Pozorovatel by zde mohl na krátkou chvíli vidět zezadu i sám sebe. Zda je to pravda, se však nedozvíme, protože tato část vesmíru je od nás příliš vzdálená. Není možné do ní dohlédnout ani nejlepšími teleskopy.

Rovněž otevřený konec má zajímavé vlastnosti. Otevírá se sice do široka, ale ne neomezeně. Tvůrce modelu tvrdí, že objekt, který se pohybuje po jedné straně trychtýře směrem k otevřenému konci, se v určitém okamžiku ocitne na jeho druhé straně.

Zda je tento model vesmíru jen fantazií, by měla pomoci odhalit sonda WMAP, která bude v příštích letech zkoumat, zda rozměrnější oblasti mikrovlnného záření skutečně neexistují a zda ty méně rozměrné mají opravdu tvar elipsy.


Další články

Sonda Galileo zkoumala měsíce planety Jupiter.
Barevné kontaktní čočky nemusí vždy plnit pouze léčebné účely.
Pí - Ludolfovo číslo je nazvané po Ludolfu van Ceulenovi.

Planeta Země je náš domov ve vesmíru.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů