Oko

Země, planeta mnoha tváří

Nejintenzivnější barvy Země - zelená, červená, modrá a okrová - jsou nejlépe vidět z výšky. Jedině z ptačí perspektivy dostávají opravdový rozměr a texturu. Barva vegetace se mění s ročním obdobím, barva moře s přílivem a odlivem, barva minerálů se světlem.

Planeta Země

Modrá planeta vůbec není modrá. Z malé výšky nad Zemí vidíme, že místo, kde žijeme, je kromě barev vody zbarveno i barvami vegetace, vyvřelin, metamorfních hornin a usazenin tvořících zemskou kůru. Na mnoha místech jsou světélkující minerály, které lámou světlo, nebo řeky lávy s roztavenými horninami nejrůznějších tvarů podle fáze krystalizace. Při chladnutí hrají všemi barvami. Barva moře se mění s přílivem a odlivem. Barva vegetace s ročním obdobím, barva minerálů se světlem. Planeta Země má obrovskou vnitřní energii, nespoutanou sílu, která ji nutí nezůstávat chvíli v klidu.

Geologie planety Země

Všechny změny v zemské kůře způsobují jevy, které na jejím povrchu probíhají s menší či větší intenzitou již od samého vzniku planety Země. Studiem těchto změn se zabývá geologie. Tento vědní obor zkoumá, proč je Země taková, jaká je, a proč vypadá tak, jak vypadá.

Jednou z mála jistých věcí je to, že nejnedotčenější a nejnebezpečnější místa na Zemi jsou zároveň ta nejkrásnější. Pouště, které vznikly před více než padesáti miliony let, pokrývají odstíny červené, oranžové a žluté, které vznikají při reakce železa se vzdušným kyslíkem. Tekoucí láva vytváří na úbočích hor, kdysi omývaných blankytnými vodami prvních oceánů, lesklý černý příkrov. Ty nejkrásnější odstíny zelené vznikají z plynů vylučovaných řasami, rostlinami a stromy v pralesích, do nichž člověk nikdy nevstoupil.

To jsou barvy dnešní planety Země. Vznikly složitým a fascinujícím vývojem z několika geologicky prvotních barev železa, niklu, křemičitanů a kyslíku. Příroda tuto základní paletu rozšířila o pestrou škálu odstínů od ledovců na Aljašce a v Patagonii přes australskou poušť a poušť Gobi až po korálové útesy v Karibiku a nekonečné savany v Africe.

Hra barev z výšky

Dávní geografové a kartografové, kteří se svými astroláby určovali tvar a rozměry planety Země, by zřejmě dali cokoli, aby směli krajinu, kterou popisovali, spatřit z výšky oblak. Odtud naše Země a fyzikální jevy, které utvářejí její podobu, dostávají další rozměr, zcela jinou texturu a nové barvy. Tak nádherný, přitom dynamický a místy až éterický svět si cestovatelé a geologové v minulosti mohli jen stěží představit.

Proměny planety Země

Při pozorování tohoto ráje bez hranic vytvořeného erozí a působením času si člověk uvědomí, že planeta Země je stále živá. Od svého vzniku před 4500 miliony let se nepřestala hýbat, měnit, vytvářet nové tvary a magické barvy. Nic není neměnné. Zdálo by se, že když ze stovek zemských tektonických desek, které před miliony let tvořily povrch naší planety, zůstalo už jen šest hlavních (Americká, Euroasijská, Africká, Indoaustralská, Pacifická a Antarktická), které se dále dělí na několik menších, se naše planeta uklidnila. Opak je pravdou. Proces vzniku nových geologických útvarů pokračuje.

Rodí se a zanikají hory, oceány, zálivy, vulkány a koňony. Povrch planety Země je neklidný a bez ustání se vyvíjí. Tyto jevy lze s milimetrovou přesností měřit a pozorovat z výšky. Člověk zjišťuje, že naše planeta ztrácí postupně nádherné barvy a halí se do závoje šedé. V atmosféře se hromadí oxidy uhlíku, zvyšuje se teplota zemského povrchu, tají ledovce, stoupá hladina oceánů. Barvy a tvary se rozmazávají.


Další články

Modré nebe - Modrou barvu nebe považujeme obvykle za samozřejmost a spojujeme ji s přítomností kyslíku.
Barvy, kterými planeta Země překypuje, ovlivňují náš život i naše pocity.
Rostliny a lidé - Rostliny dovezené z různých koutů světa nacházejí místo na terasách i v zahradách.
Tropický deštný prales je království stromů.
Voda přináší život.
Bez černý, červený a chebdí.
Ptačí chřipka ohrožuje i člověka.
Světélkující králík vydává ve tmě fluorescenci.
Tropické deštné pralesy v Kostarice - Tropické deštné pralesy jsou považovány za plíce naší planety, každým rokem jich ubývá.
Poušť Namib, která vznikla před 80 miliony let je nejstarší pouští světa.
Země bez lidí - Jak by vypadala planeta Země, kdyby ji lidé náhle opustili?

Planeta Země je největší planetou zemského typu ve sluneční soustavě.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů