Oko

Ovčí vlna

Pružné a odolné vlákno ovčí vlny šatí lidstvo již přes deset tisíc let. Ovčí vlna má unikátní vlastnosti i široké možnosti využití. Žádnému jinému textilnímu materiálu se zatím ovčí vlnu nepodařilo nahradit.

Nikdo neví, kdy se vlna začala používat. Zřejmě před 11 000 lety si nějaký obyvatel jihozápadní Asie na území dnešního Iráku všiml, že se může chránit před zimou chomáči srsti zvířete, které až do té doby sloužilo jen k jídlu. Dnes má ovčí vlna desítky možností využití a vlněné oblečení patří k tomu nejdražšímu, co si můžeme pořídit. Získávání vlny není levné a její zpracování navíc poškozuje životní prostředí. Aby se zapáchající chomáče srsti staly jemným souvislým vláknem, je třeba použít 200 000 litrů vody, z nichž se 50 litrů přemění v odpadní vodu, někdy velmi jedovatou.

Muflon, praotec ovčí vlny

Ovčí vlna

Vlákna ovčí vlny byla ceněna v celé historii až do našich dnů. Iason a jeho Argonauti se plavili pro proslulé zlaté rouno. Nitě, ze kterých Penelopa ve dne tkala a v noci párala rubáš při čekání na Odyssea, byly zřejmě vlněné stejně jako závoje halící Salome. V Bibli ve Starém zákoně je přes 300 zmínek o beráncích a vlně. Výjimkou byl starověký Egypt, kde byla vlna považována za nečistou.

Prapředkem ovce domácí byl zřejmě muflon nebo zvíře jemu podobné. Ten se dlouho vyvíjel, než se proměnil v mírumilovnou ovečku, jak ji známe dnes. Vlna pradávných ovcí byla úplně jiná než ta dnešní. Po tisíce let tvořily srst těchto býložravců dva druhy značně odlišných vláken. Jednak to byly dlouhé a tlusté chlupy ve vnější vrstvě, jejichž úkolem bylo chránit zvíře před větrem a deštěm. Druhým typem bylo mnohem kratší a jemnější chmýří těsně přiléhající ke kůži (takzvaná podsada)), které sloužilo jako tepelná izolace.

Po staletích trpělivého šlechtění dosáhli chovatelé toho, že ovce dnes dávají více vlny a její jakost se podstatně zlepšila. Stříhání ovcím neubližuje. Naopak. Ovčí rouno roste nepřetržitě a stalo by se pro zvíře neúnosnou zátěží, kdyby se pravidelně nestříhalo.

Ovčí vlna merino

Miliony ovcí a beranů, které se dnes pasou na nejrůznějších místech světa, mají svůj původ ve Španělsku. V Kastilii, Extremaduře a Aragonu se vytvořila velká stěhovavá stáda. Jejich majitelé se ve třináctém století za vlády Alfonse Moudrého spojili ve sdružení chovatelů dobytka zvaného Mesta a až do roku 1837 byli pod královskou ochranou.

V té době se objevila ovce nového plemene, která by dnes asi dostala přívlastek superstar. Byla to ovce merinová. Její chov dosáhl největšího rozmachu v 16. a 18. století, kdy se ve Španělsku páslo na dvacet milionů ovcí tohoto plemene. Byly pro španělské hospodářství natolik důležité, že vývoz živých ovcí ze země se trestal i smrtí. Přesto se v druhé polovině osmnáctého století několik exemplářů ovce merinové dostalo do Velké Británie, Francie a Německa. Dařilo se jim tam a postupně se staly zdrojem téměř celé světové produkce vlny.

Austrálie, která je dnes v tomto odvětví na prvním místě ve světě, začínala v roce 1789 s devětadvaceti španělskými merinovými ovcemi. O sto let později jich měla už přes osmdesát milionů. Dnes je v Austrálii přes 70 000 ovčích farem, kde se chová na 180 milionů ovcí. Ročně dodají na trh přes 600 milionů kilogramů ovčí vlny.

Podle statistik 40 procent světové produkce vlny pochází od merinových ovcí, 47 procent od plemen s nimi zkřížených (přes 800 odrůd) a 17 procent od některých zvláštních typů ovcí a jiných zvířat, jako velbloudi, lamy, kozy angorské (jejich srst je známa jako mohér), kozy kašmírské a tibetských jaků.

Nevídané vlastnosti ovčí vlny

Vlněné vlákno má jedinečné vlastnosti. Základní stavební látkou vlny je keratin - nerozpustná bílkovina, z níž se také tvoří naše nehty a vlasy. Skládá se z tisíců šupinovitých buněk, které se překrývají jako tašky na střeše. Vytvářejí tak neproniknutelnou izolační hráz proti změnám teploty a chrání nejen před chladem, ale i před teplem z vnějšího prostředí. Jinou pozorovatelnou vlastností vlny je její hygroskopičnost. Je schopna pohlcovat vodu až do 40 procent své hmotnosti. Přitom zůstává na dotyk suchá a vlhkosti se snadno zbaví, jakmile okolní prostředí přestane být mokré. Proto oděv z vlněné látky také výborně pohlcuje pot z těla a vypařuje ho do okolí. Pro srovnání: bavlna pohltí vodu jen do osmi procent své hmotnosti a syntetické vlákno jen do necelých tří procent.

Tuto významnou vlastnost vlny znaly a využívaly už mnohé starověké kultury. Číňané ve vlně uchovávali led za velkého tepla. Nomádi v pouštích Předního východu nechali na poušti do vlny nasáknout noční rosu a ráno z ní tuto cennou tekutinu ždímali. Navíc, když se z vlny vlhkost vypařuje, uvolňuje vlna teplo, což je vlastnost, kterou se dnešní textilní návrháři snaží využít v nových tkaninách.

Proč se ovčí vlna nemačká

Ovčí vlna je odolná v tahu a velmi pružná. Díky spirálovému tvaru molekul se její vlákno dá natáhnout až o padesát procent své délky. Proto se vlněná látka téměř nemačká a nevytahuje, a pokud ano, snadno se vrací do původního tvaru. Pro představu o její pevnosti a pružnosti: vlněné vlákno může být 20 000krát přehnuto, aniž se zlomí. Hedvábí pouze 1800krát a umělé hedvábí jen 75krát. Přes všechny své vynikající vlastnosti je vlna surovinou, jejíž produkce začíná klesat. Konkurence syntetických vláken je velmi silná. Nadějí pro chov ovcí je stavební průmysl, kde je možné využít ovčí vlnu jako prostředek tepelné izolace.

Škůdce ovčí vlny

Ovčí vlna má jednoho, zato však vážného nepřítele. Jsou jím larvy mola kožešinového, které milují vlněný keratin. Motýlek z čeledi Tineidae působí příznivcům vlny velké starosti. Už ze starého Říma máme zprávy o tom, jak se tam snažili zbavit se molů tím, že do ovčí kožešiny silně bušili, nebo používali česnek jako repelent. V novějších dobách česnek nahradily chemické syntetické produkty jako naftalen, dichlorbenzen, kafr nebo hexachloretan, jejichž použití je však z důvodu jejich vysoké škodlivosti omezováno.

Střiž

Ovce se stříhají jednou za rok, v zemích s teplejším podnebím dvakrát, v závislosti na plemeni. Stříhání probíhá buďto postupně, nebo může stříhací stroj oddělit všechnu vlnu naráz. Vznikne tak rouno, které váží čtyři až pět kilogramů. Tvrdí se, že zkušený odborník dokáže ostříhat ovci za tři minuty a zopakovat tento úkon sto padesátkrát za pracovní den.

Po střiži se oddělí vlákna podle délky a tloušťky. liší se podle toho, z které části těla pocházejí. Jemná vlna používaná na tkaní šatových látek je jiná než hrubší vlákno hodící se například na vycpávky matrací. Ostříhaná ovčí vlna se ihned pere, protože ze srsti je třeba odstranit tuk a nečistoty. Je to důležitý proces. Získává se při něm vedlejší produkt široce používaný v kosmetice - lanolin.

Zpracování ovčí vlny

Čistá ovčí vlna má barvu slonové kosti. Bělí se, aby mohla přijmout jakýkoli barevný odstín, pak se rozvolňuje a urovnává a nakonec zpracovává jedním ze dvou odlišných způsobů. Jedním je mykání, k němuž se dříve používalo bodláků, ale dnes tuto práci zastanou stroje vybavené několika válci se strunami z plastické hmoty. Ty vlnu promění v tenký jednolitý plát. Ke spřádání se tento plát rozdělí na tenké proužky, které se třou, skrucují a vytahují, aby vytvořily nit.

Druhým způsobem zpracování je česání, při němž se vlákna češou a krátká se oddělují od dlouhých. Při spřádání pak stroje urovnávají dlouhá vlákna jedním směrem. Nit, která vzniká, prochází několika stroji, až dosáhne požadované jemnosti.

Krátká vlákna se mykají, z dlouhých se vyrábí nit zvaná česaná příze. Nitě z mykané příze jsou těžké a jejich vlákna jsou neuspořádaná. Látky z nich jsou na pohled hrubé a jejich povrch není celistvý.

Plst

Nesmíme zapomenout ani na jednu z nejdůležitějších vlastností vlny: schopnosti zplstnatět. Plst se vyrábí valchováním. Šupinky, z nichž sestává vlněné vlákno, se třením těsněji navzájem spojí, takže z nich vznikne látka mnohem hustší, soudržnější a těžší.

Plst si vysoce cení kočovníci ve Střední Asii. Vyrábějí z ní přikrývky na koně a velbloudy, a dokonce i stany, které je účinně chrání před zimou a dešťem. Římané plst používali na krunýře a mnohem později se z ní začaly zhotovovat klobouky, které nosil Buffalo Bill a snad i naši pradědečkové. Plst se také široce používá v průmyslu a stejně jako u jiných výrobků z vlny se jejího úplného nahrazení umělými materiály jen tak nedočkáme.


Další články

Voda je v některých oblastech světa nedostatkovou surovinou.
Barvy
Hedvábí je nazýváno královna látek.
Když se řekne Velká Británie, jaké jsou významy tohoto názvu.
Keltové obývali velkou část Evropy a zanechali v ní hluboké kulturní stopy.
Beton je jako stavební materiál neodmyslitelnou součástí moderní architektury.
Docela obyčejný písek.

Pyramidy v Gíze jsou dílem stavitelů vrcholného období egyptské historie.

Vtipy o práci

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů