Curling

Na první pohled je to zábava podivínů, kteří se proháněji s koštětem po ledě a během zápasu zametou až jeden a půl kilometru plochy. Curling má dlouhou historii a je sportem, který od hráčů vyžaduje množství síly a sebeovládání.

Hráči hrající curling.

Metání kamenů po ledové ploše mohlo sloužit k zábavě lidí už před tisíci lety, původ hry je však zahalen tajemstvím. Prvenství si nárokují Skotové a obyvatelé někdejších Flander, není však jisté, jestli se zde curling skutečně zrodil. Pokud ano, mohli jej vlámští emigranti přivézt do Skotska. Jediné důkazy, které známe, pocházejí totiž ze Skotska z roku 1540. Zanedlouho poté, v roce 1565, se objevilo i nejstarší vyobrazení této hry, jehož autorem je Pieter Brueghel starší. Dokazuje, že hra tohoto jména se hrála i v Nizozemí.

V devatenáctém století se strhla vlna debat o původu curlingu, kterou podnítila kniha reverenda Johna Ramsaye. Autor v ní rozebral některá slova používaná při hře a zjistil, že pocházejí z němčiny nebo vlámštiny. Protože slova tohoto původu ve sportovní terminologii převládají, vyslovil se pro kontinentální původ hry. Jeho závěr zpochybnil v roce 1890 historik John Kerr, když ve své Historii curlingu (History of curling) původ některých Ramseyem zmiňovaných slov (která podle něj pocházejí ze starých keltských nebo starogermánských dialektů, například channel stone, crampit, draw, hack, hog, skip, tee, toesee, tramp, nebo tricker) vysvětlil.

Kolébkou curlingu se podle názoru tohoto odborníka na historii curlingu stalo Skotsko.

Curling světovým sportem

Mezinárodní slávu curlingu zajistili Skotové, kteří tuto hru rozšířili po celém světě. A jsou to Skotové, kdo stále patří v tomto sportu k nejlepším. Právě ve Skotsku se v průběhu devatenáctého století stal curling velice oblíbeným sportem. Jako důkaz může sloužit sdružení pod názvem The Grand Caledonian Curling Club, které vzniklo v roce 1838 v Edinburghu. V tomto městě dnes sídlí i světová federace curlingu (World Curling Federation WCF).

Již v roce 1852 byla založena kanadská pobočka klubu Grand Caledonian, ale historie kanadského curlingu zřejmě sahá mnohem dále. Skotští přistěhovalci se této hře věnovali už okolo roku 1760. Od roku 1807 vyvíjel v Kanadě činnost Royal Montreral Curling Club. Dnes má Kanada nejširší hráčskou základnu na světě a kanadští hráči tradičně patří ke světové špičce.

Pravidla curlingu

Pravidla curlingu se mnohokrát změnila, ale základ zůstává stejný jako před staletími. Proti sobě stojí dvě mužstva po čtyřech hráčích (lead, second, third a skip - ten je zároveň kapitánem mužstva). Hráči hrají se sadou osmi speciálních barevně odlišených žulových kamenů, které se snaží umístit co nejblíže ke středu kruhu. V Kanadě a ve Spojených státech se středové značce říká button, kruh se nazývá house. Kameny, které zůstávají na konci kola v kruhu, znamenají bod.

Cílem není pouze strefit se do kruhu, ale kámen vůbec umístit do vymezeného prostoru ohraničeného čarami. Kámen pod první čarou je v autu, kámen za třetí čarou také. Druhá čára vede uprostřed pole a středem kruhu. O úspěšnosti hodů, které nedoputovaly dovnitř kruhu, rozhoduje vzdálenost od středové linie. Často se doslova na kolenou měří pásmem.

Jednotliví hráči střídavě metají dva kameny, hra se skládá z osmi částí zvaných ends. Hráč vrhá kámen ve směru, který ukazuje skip, a ostatní se pohybují kolem něj. Na kapitánův pokyn začnou před kamenem zametat. Tato činnost neslouží k odstranění sněhu, jak tomu možná bývalo dříve, ale k zahřátí ledu (na jeho povrchu vzniká tenká vrstva vody, která pomáhá pohybu kamene vpřed).

Pro lepší umístění kamenů používá každé mužstvo vlastní strategii hry, která spočívá ve vyrážení již umístěných soupeřových kamenů a stavění kamenů tak, aby chránily jiné. Po skončení každého kola se určí, který kámen je nejblíže středu, a počet kamenů jednoho mužstva, které leží blíže středu než nejbližší kámen soupeře. Hráči s lepším skóre vyhazují v příštím kole jako první, jejich protivníci mají k dobru poslední kámen, který může rozhodnout o výhře v kole nebo i v celém zápase. Utkání se skládá z osmi až dvanácti kol, mezinárodní soutěže se obvykle hrají na deset kol. V případě nerozhodného výsledku se přidávají další kola až do chvíle, kdy je stanoven vítěz.

Curling olympijským sportem

Curling doprovázel zimní olympijské hry již v letech 1924 a 1928, poté se však vytratil. Až roku 1992, během XVI. zimních olympijských her v Albertville, se objevil jako ukázkový sport, tedy jako sport, který se uchází o plný olympijský status. A až na XVIII. zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998 se tato pozoruhodná sportovní disciplína dočkala obnovené premiéry. Nejlepších výsledků tradičně dosahují národní týmy Kanady, Norska, Dánska, Švýcarska, Švédska a Japonska.

Další články

Sluneční brýle vypovídají mnohé o osobnosti svého nositele.
Extrémní sporty - Volný pád z letadla nebo stoupání na kole na televizní věž.
Perlivá voda pro osvěžení.
Skotsko bylo do roku 1603 nezávislým státem.
Filmový sníh je neocenitelný pomocník při filmování.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů