Oko

Blondýnky

Blondýnky jsou předmětem obdivu i terčem vtipů. Pochybuje se o jejich intelektuálních schopnostech. Přesto si již od starověku spousta žen přeje vypadat jako ony. Blondýnky jsou neustále v módě.

Platinová blondýnka Pamela Anderson
Pamela Anderson, která se proslavila seriálem Pobřežní hlídka, je platinová blondýnka.

Koncem roku 2002 proběhla v médiích zajímavá zpráva. Americké televizní stanice ABC a CNN stejně jako většina britských periodik ohlašovaly, že během dvou set let zmizí přirozené blondýnky z povrchu zemského. Stále ustupující gen světlé barvy vlasů prý kolem roku 2200 přestane existovat. V tomto duchu se neslo prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO). V USA nastalo pozdvižení. Po celé zemi se hlásily stovky světlovlasých dobrovolníků a dobrovolnic, kteří chtěli darovat vzorky vlasů pro vědecké účely v naději, že se genetikům podaří tento vývoj zažehnat.

Blondýnky jsou rarita

O několik dní později Světová zdravotnická organizace svou alarmující zprávu dementovala. K vymizení genu nedojde. Nicméně v celkové světové populaci jsou dnes blond vlasy vzácným jevem. Odhady uvádějí, že na tisíc hnědovlásek připadá přibližně jedna blondýnka. Žije-li na naší planetě šest miliard obyvatel, z nichž 52 procenta tvoří ženy, vyplývá z toho, že blondýnek jsou pouhé tři miliony.

Kde vůbec je původ světlých vlasů? Charakteristické byly pro Germány a Kelty, kteří se postarali o jejich rozšíření po zbytku Evropy i na americký kontinent.

Jestliže se například objeví blond vlasy v Andalusii, je to proto, že v pátém století dorazil do této oblasti jižního Španělska germánský kmen Vandalů. Po nich byla Andalusie pojmenována.

Vandalové a kromě nich Ostrogóti se dostali i na Sicílii a v roce 1061 přišli na tento ostrov Normani. Takže i na Sicílii je možné potkat blondýnku.

Do Austrálie se světlá barva vlasů dostala později v době, kdy byl tento kontinent cílovou stanicí pro trestance a trestankyně z Evropy.

Původ blond vlasů v Americe je zjevný. Připutovaly spolu s novými osadníky a přistěhovalci z Anglie, Skotska, Irska, Německa, Polska, Švédska a dalších zemí.

Etnoblond

Odbarvování vlasů na blond znaly ženy již ve starém Římě. V Evropě i v USA je neustále populární. V poslední době se po celé planetě rozšířil nový fenomén označovaný jako "etnoblond". Tisíce žen tmavší barvy pleti, hlavně Japonky a Afričanky, si odbarvují nejen vlasy, ale snaží se docílit i světlejší kůže. Používají nejrůznější kosmetické přípravky, například zesvětlovací krémy, a snaží se, aby na jejich tělo nedopadl ani jediný paprsek slunce.

Blondýnkou za každou cenu

Jaká je situace v Evropě? Ve Francii se 33 procenta žen považuje za blondýnky a 39 procent označuje své vlasy za světle hnědé. Výsledky ankety pořádané firmou L'Oréal hovoří jinak. Podle nich má blond vlasy pouze deset procent Francouzek. Odbarvených blondýnek je podstatně více než těch přirozených. Je to požehnání pro velké firmy specializované na vlasovou kosmetiku, které vyvíjejí stále nové a nové odstíny blond vlasů. Existuje například "blond BB" odkazující na Brigitte Bardot, medová blond, blond v barvě savany a stále populární platinová blond. Největší úspěch v poslední době zaznamenala "kalifornská blond" speciálně vytvořená pro českou modelku Evu Herzigovou. Firma L'Oréal se zabývá světlou barvou vlasů už od roku 1907, tedy více než sto let. Tehdy se začal prodávat první odbarvovací prostředek určený k domácí aplikaci. Některé současné postupy mají cenu zlata. Nejnovější módou je odstín "téměř bílá perleťová".

Křehké a sexy blondýnky

Proč ženy touží mít světlé vlasy? Většina z nich (84 procenta) se domnívá, že muži dávají přednost blondýnkám. Je to jen mýtus? Ne tak docela. Psychologové tvrdí, že muži mají raději blondýnky, protože jsou ztělesněním křehkosti, kterou je nutno ochraňovat. Lépe korespondují s mužnou, ochranitelskou podstatou samce než brunety, o nichž se tvrdí, že jsou vznětlivější a tvrdohlavé. Křehkost se s blond vlasy spojuje i proto, že světlá barva je barvou dětství. Buňky vytvářející melanin, který ovlivňuje nejen zbarvení vlasů a kůže, ale i oční duhovky, nejsou u většiny dětí aktivní. Začínají pracovat později, většinou v době dospívání.

Je dokázáno, že světlovlásky mají pro muže silnou sexuální přitažlivost. V letech 1950 až 1970 například tvořily blondýnky nadpoloviční většinu žen fotografovaných pro časopisy Playboy a Vogue. V současné době není obliba blondýnek tak průkazná.

Blondýnky v době antiky

Popularitu světlovlasých žen kazí uměle odbarvené blondýnky. Už v antice si autoři jako Ovidius, Juvenalius, Propertius či Martialis tropili žerty z Římanek, které se mastmi, lektvary a jinými prostředky snažily docílit zářivě světlých vlasů, jaké měly jejich germánské otrokyně.

Světlá barva je barvou bohů. Řečtí bohové a bohyně Olympu byli vesměs světlovlasí. Odpovídalo to kultu Slunce a barvě obilí. Demeter, bohyně dobré úrody, byla blondýnka, stejně tak Venuše (řecká Afrodita). Světlé vlasy měl i bůh Slunce Apollon, ale také Achilles a Herakles. Prvním odbarveným božstvem se zřejmě stal Dionýsos čili Bakchus, bůh plodnosti a vinných radovánek. Zatímco Homér jej líčil jako bruneta, Euripides ho popisuje jako krásného mladíka s černýma očima a plavou kšticí.

Král Slunce

Světlou barvou vlasů nebyly posedlé jen Římanky, ale také francouzský král Ludvík XIV., který se dal malovat jako Apollon a prohlásil se za krále Slunce. Ačkoli jeho první velká láska Marie Manciniová byla bruneta, krása se na Ludvíkově dvoře spojovala s blond barvou. Ve versailleském zámku existuje dokonce sál pojmenovaný "Komnata krásek". Je v něm možno spatřit sedmnáct portrétů nejkrásnějších vévodkyň a princezen, které mají všechny stejnou velikost, stejně strnulou pozici a všechny do jedné mají plavé vlasy.

Vtipy o blondýnkách

Množství vtipů o blondýnkách narůstá v poslední době do obrovských rozměrů. Šíří se zejména pomocí internetu a elektronické pošty. Jde o jev tak výrazný, že vyvolal nesouhlasné reakce. Ve finské Karstule byla v roce 1998 založena dokonce organizace, jejímž cílem je vytvořit ve všech zemích místní pobočky a mediálními kampaněmi a veřejnými akcemi působit na vylepšení reputace blondýnek.

K vysvětlení záplavy vtipů o blondýnkách existuje několik teorií. Podle jedné jsou spojené s Hollywoodem a jeho platinovými hvězdami od Marilyn Monroe až po Pamelu Anderson, které jsou zároveň sexy i nedosažitelné, a proto je lidé zesměšňují. Jiná hypotéza tvrdí, že historie vtipů sahá do sedmdesátých let dvacátého století, kdy kosmetická firma Clairol uspořádala obrovskou reklamní kampaň na řadu prostředků na odbarvování. Její slogan zněl Blondes have more fun (Blondýnky si užijí víc legrace). A podle poslední teorie vtipy o blondýnkách jsou kompenzací politicky korektního vyjadřování, které zakazuje posmívat se jakékoli menšině, ať už jde o černochy, Romy, Židy či homosexuály. Jak ovšem bylo řečeno výše, přírodní blondýnky jsou vlastně také menšinou a dokonce možná ohroženou.


Další články

Barvy jsou součástí našeho světa.
Čaj je nápoj s dlouhou kulturní historií.
Černé perly z tichomořských ostrovů.
Korejský ženšen

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů