Omluva dokáže napravit spáchanou škodu, uzdravit rozbitá přátelství i zlomená srdce. Nejde jen o společenské gesto, ale o důležitý rituál. O způsob, jak dát poškozené osobě najevo úctu a empatii.
Omluvou může člověk zmírnit zlost druhé osoby a zabránit dalšímu nedorozumění. Co udělal, tím sice nevymaže, ale negativní důsledky ano. Poslední výzkumy ukazují, že omluva má vliv nejen na psychiku, ale i na tělo. Krevní tlak o něco klesne, zpomalí se srdeční puls a zklidní se dýchání.
Jestliže se někdo omluví za způsobené příkoří, cítí postižená strana téměř ihned pocit zadostiučinění. Začíná omlouvajícího se člověka nazírat v jiném světle a nepovažuje jej nadále za osobní hrozbu. Zbaví se zlosti a vymaní z područí nepříjemné minulosti. Navíc omluva vybízí k empatii s člověkem, který nám původně ublížil.
Omluva je pozitivním přínosem i pro toho, kdo ji vyslovil. Vezmeme-li odpovědnost za své činy do vlastních rukou a omluvíme se, pocit viny nás postupně opouští a napětí opadává.
Omluva je jedním ze způsobů, jak si udržet úzký vztah s přáteli i těmi nejbližšími. Pocit provinění vůči určité osobě může člověka od ní vzdalovat, díky omluvě lze opět navázat přetržené spojení.
K odpuštění potřebuje většina lidí jistou empatii nebo soucit k osobě, která jim ublížila. Pokud se dotyčná osoba omluví, usnadní druhému empatický přístup a tedy i odpuštění.
Poté, co se nám někdo omluví, jsme schopni vytvořit si o něm nové mínění. Nevnímáme ho se vztekem a zklamáním, ale uvědomujeme si, že je omylný a zranitelný. Dokazují to i poslední vědecké výzkumy. Americká studie z Marylandu vycházela z odpovědí sto jedenatřiceti dívek a sto osmi chlapců ze středních škol. Dotazníky popisovaly situaci, v níž je někdo poškodil, jak silně pociťovali provinění dané osoby a jak se daná osoba omluvila. Na základě vyplněných dotazníků vědci zkoumali, do jaké míry cítili respondenti vůči "škůdci" empatii, do jaké míry byli ochotni se s ním smířit nebo zda se mu spíše snažili vyhnout. Výsledek podpořil hypotézu, že omluva vyvolává empatii a empatie je spouštěcím mechanismem odpuštění.
Účinná omluva by měla obsahovat tři sdělení: lítost, odpovědnost a vůli k nápravě.
Lítost - Ačkoli často člověk nemá v úmyslu ublížit, vidí, že jeho čin nebo naopak nečinnost někoho poškodila. Lítost nad tím, co způsobil, je třeba vyjádřit. Obnáší to mimo jiné i výraz empatie a pochopení s poškozenou osobou.
Odpovědnost - Aby omluva měla kýžený účinek, měl by omlouvající člověk přijmout odpovědnost za své jednání; nesvádět vinu na ostatní a nevymlouvat se na své chyby. Získá tím i jeho sebeúcta.
Náprava - Minulost sice vrátit nelze, ale je možné pokusit se napravit způsobenou škodu. Proto by součástí omluvy měl být i návrh nápravy nebo slib, že podobné jednání se už nebude opakovat.
Další články
Horečka jako lék
Velmi dlouhé dětství mají lidská mláďata.
Vikingové byli odvážní mořeplavci a nájezdníci ze Skandinávie.
Léčivý smích je součástí léčebné metody, nazvané smíchová terapie.
Spánek doplní síly.
Talismany a amulety ochraňují člověka před nemocemi, neštěstím a nečistými silami.
Korejský ženšen
Omluva dokáže napravit spáchanou škodu, uzdravit rozbitá přátelství i zlomená srdce.