Oko

Kanibalové

Kanibalové v lidské společnosti.

Kanibalové
Kresba Theodora de Bry Kanibalové.

V roce 1972 členové uruguayského ragbyového týmu havarovali na nepřístupném místě v Andách a před smrtí je zachránilo jen pojídání těl mrtvých spoluhráčů. Přežili, ale zprávy o jejich chování vyvolaly v lidech zděšení. V dřívějších dobách tomu zřejmě bylo jinak. Existuje řada přímých i nepřímých důkazů, které dosvědčují, že kanibalismus byl v minulosti praktikován na všech místech světa. Otázkou zůstává, jak často k pojídání lidských těl docházelo.

Kanibalismus, nebo porcování?

Odpověď není jednoznačná a dělí antropology na dva tábory. První z nich tvrdí, že kanibalismus byl běžný. Druhý dává přednost názoru, že ke kanibalismu se lidé uchylovali jen výjimečně. Vedou se diskuse o kosterních nálezech, které nesou jasné stopy po čtvrcení, rýhy po nožích či stopy po vaření ve vodě. Pro mnoho vědců to stále není jednoznačný doklad, že takto upravená těla musela být i pojídána nebo alespoň že se tak dělo pravidelně. Příkladem mohou být fosilní lebky nalezené v Etiopii. Jsou staré sto šedesát tisíc let a podle všeho z nich bylo násilně odstraněno maso. Přesto ještě nemuselo jít o kanibalismus. Existují totiž pohřební praktiky, které zahrnují čtvrcení těl a jejich obětování tak, že se stanou potravou mrchožravých zvířat.

Američtí kanibalové

Změnu přinesl výzkum prováděný v jihozápadním Coloradu. Na zdejších rozlehlých planinách se našly zbytky obydlí z dvanáctého století našeho letopočtu obsahující nástroje a nádoby. Všechny byly dobře zachovalé, jako by lidé odsud museli náhle odejít a své věci zanechali na místě. Kromě kostí s obvyklými stopami po nožích a několika řezných nástrojů, na nichž byly nalezeny stopy krve, tu vědci objevili i zkamenělé lidské výkaly. To byla velmi důležitá stopa. Jejich rozborem je možné určit složení potravy obyvatel, zejména pak stopy specifických bílkovin.

K tomuto účelu byl proveden imunologický test zbytků nádob. Byly při něm použity látky, které se vážou na jediný protein - lidský myoglobin, červené svalové barvivo. Výsledek? V jednom z devětadvaceti vzorků se tento protein vyskytoval. Protože je vyloučeno, aby se dostal do nádoby jiným způsobem, vědci usoudili, že alespoň jedenkrát se zde vařilo lidské maso.

Vaření však ještě neznamená konzumaci. Vědci proto přistoupili k rozboru zkamenělých výkalů. I zde se našly lidské bílkoviny. Jenže každý z nás ztrácí tkáňové buňky pocházející z trávicího ústrojí, a tak byl důkaz přijímán opatrně. Myoglobin se tu však přece jen našel, což posloužilo k tvrzení, že jde o první doložený případ kanibalismu na americkém jihozápadě. Nelze však zjistit, zda šlo o běžnou praxi, nebo naopak o ojedinělý jev.

Co říkají o kanibalismu geny

Neméně zajímavé skutečnosti vyšly najevo při zkoumání odolnosti různých etnických skupin proti chorobám přenášeným bílkovinnými priony, jakou je například lidská varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci nebo nemoc kuru, kterou trpí domorodci na Nové Guineji. Příčinou těchto nemocí je pojídání těl mrtvých živočichů. Při analýze DNA příslušníků různých světových etnických skupin se ukázalo, že mnozí jedinci jsou vůči těmto chorobám odolnější. Může za to jediný gen, který se vyskytuje ve dvou formách lišících se jedinou aminokyselinou

Kanibalové mezi námi

Co je příčinou této odolnost? Jedno z vysvětlení počítá s přirozeným výběrem, který doprovázel kanibalismus našich předků. Protože prionové nemoci končí vždy smrtí, měli jedinci, kteří mrtvá těla konzumovali a přesto neonemocněli, proti ostatním výhodu. Znamená to, že kanibalismus musel být značně rozšířen a jeho následky si v podobě genetické výbavy ve svých tělech neseme i my.

Myšlenka, že naši předkové pravidelně jedli lidské maso, je pro řadu lidí těžko přijatelná. Nebude proto na škodu znovu zmínit německého kanibala Armina Meiwese. Kromě prohlášení, že jeho oběť se svou vraždou a snědením souhlasila, žije dnes podle něj v Německu asi osm set kanibalů.


Další články

Spinální anestezie
Tetování nosili na svém těle i kanibalové z tichomořských ostrovů.
Vikingové
Kyselina močová je původce nemoci zvané dna.
Chuť je jedním z lidských smyslů.
Virová hepatitida C

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů