Když se řekne akademie

Když se řekne akademie, může to být učená společnost jako například Francouzská akademie nebo britská Royal Society.

Významným členem Britské královské společnosti, jedné z novodobých akademií, byl Isaac Newton.

Jak vůbec vzniklo slovo akademie, které je společné řadě jazyků? Jeho řecký původ je naprosto nepopiratelný. Hekademia se původně nazývalo posvátné místo na severozápadě Athén, které v Theseově době patřilo hrdinovi řecké mytologie Hekademovi (Akademovi). V klasickém období se název hekademia změnil na akademia.

Nebyla to původně žádná škola, dokonce ani ne tělocvična, jak se někdy uvádí. Zhruba v pátém století př. n. l. byl tento prostor ohraničen, byly tam vysázeny olivové a platanové háje (olivovníky pocházely údajně z jednoho, který byl darem samotné bohyně Athény), byla tam zavedena voda a zavlažování, vybudovány fontány a umělé jeskyně, postaven oltář Múz a nejrůznější sochy. A nejen to, také tam byly vybudovány běžecké dráhy a kryté chodníky, jakési ambity pro pěší, kde se dalo diskutovat.

Vzniklo tak gymnasion, tedy místo, kde nazí mladí muži provozovali tělesná cvičení, a zároveň vzdělávací centrum, kde se konaly přednášky z filozofie i dalších tehdy známých vědních oborů.

Od roku 387 př. n. l. využíval tuto Akademii Platon (žil 427-347 př. n. l.) a jeho žáci. Vedl ji až do své smrti, ale Akademie samotná ho o mnoho staletí přežila. Existovala dalších 916 let až do roku 529, kdy ji pouhé dva roky po svém nástupu k moci zrušil byzantský císař Justinian I. Veliký.

O Platonovi se říkalo, že byl knížetem filozofů. Rozsahem se jeho dílo blížilo bibli. Bylo psáno většinou formou dialogů, které se zabývaly velmi širokým okruhem otázek - lidského jsoucna, původu světa, duší, poznáním a podobně. Diskuse na tato témata probíhaly právě na půdě Akademie. Za Platonem tam přicházeli zájemci z celého Řecka. Přijímal však pouze ty, kteří se podle jeho slov toužili dozvědět něco víc o své duši.

Pausanius ve svém díle Cesty po Řecku (z druhého století našeho letopočtu) popisuje Akademii takto: "Před vchodem je Erotův oltář. Od Prometheova oltáře uvnitř Akademie běhávají závodníci s planoucími pochodněmi do města. Kromě výkonu v běhu musí opatrovat i pochodeň. Komu zhasne, nemůže být vítězem. Na jeho místo postupuje v takovém případě druhý či třetí. Jestliže nikdo nenese hořící pochodeň, není ani vítěze. Pak je tu ještě oltář Múz a další Hermův oltář a také Athénin a Herakleitův."

Múseion

Místem vědeckého bádání bylo v antice i Múseion neboli chrám Múz, kde se soustřeďovali všichni, kteří se věnovali vědám a umění. Nejznámější tehdejší múseion bylo zřejmě od 3. století př. n. l. v Alexandrii. Bylo spojeno s proslulou alexandrijskou knihovnou, kterou mohli vědci, učenci i jejich žáci volně využívat. Pěstovala se tam filozofie, matematika, přírodní vědy a medicína. K dispozici vědcům i žákům byla i hvězdárna a botanická zahrada. Podobná instituce vznikla o století později v maloasijském Pergamonu.

Akademie, novodobé učené společnosti

Kolébkou novodobých akademií se stala renesanční Itálie. Roku 1407 založil ve Florencii její vládce Cosimo Medici nazývaný il Vecchio (Starý) Platonovu akademii. Podle zakládající listiny byla určena pro "pěstování platonské filozofie, italštiny, studium děl Danteho a dalších spisovatelů".

Nejslavnější světovou akademií a zároveň jadnou z nejstarších se stala bezesporu Akademie francouzská (Académie francaise). Založil ji v roce 1635 francouzský státník kardinál Richelieu, který se také prohlásil za jejího ochránce. Sepsal zakládací listinu, kterou v témže roce podepsal Ludvík XIII. Nakonec ji v roce 1637 schválil francouzský parlament a dal tak této instituci oficiální postavení garantované státem.

Posláním akademie podle zakládací listiny bylo upevňovat francouzštinu, určovat její pravidla a zdokonalovat ji tak, aby byla srozumitelná pro všechny a aby v ní mohly být pěstovány všechny vědy a umění.

Zpočátku se členové Francouzské akademie scházeli u jednoho ze svých členů, od roku 1639 u kancléře Séguiera a od roku 1672 v Louvru. Od roku 1805 až dodnes pak přímo v budově Akademie.

Po smrti kardinála Richelieaua se protektorem Akademie stal kancléř Séguier, poté Ludvík XIV. a pak postupně francouzští králové, vládci a šéfové státu.

Členů Francouzské akademie je vždy čtyřicet. Takzvaných 40 nesmrtelných. Dostat se mezi ně, je snem, který se málokomu splní. Proč nesmrtelní? Není to proto, že členem Francouzské akademie se stává člověk na doživotí, ale protože zakladatel akademie kardinál Richelieu měl pečeť s nápisem A l'Immortalité (Na nesmrtelnost). A ta byla i na zakládací listině Akademie. Od založení této instituce dodnes bylo jejími členy něco přes 700 osobností. Háček je v tom, že adepty do Akademie musí potvrdit hlava státu. Proto řada lidí, kteří nebyli oblíbeni u krále, císaře či prezidenta, se akademiky stát nemohla, například Beaumarchais, Moliére, Diderot, Rousseau a další.

Královská společnost

Britská vědecká společnost byla založena jen o něco málo později v roce 1660. Ve čtyřicátých letech sedmnáctého století se začali neformálně scházet britští vědci a filozofové, aby diskutovali o myšlenkách Francise Bacona.

Oficiálně byla společnost založena 28. listopadu 1660, když se dvanáct vědců a filozofů sešlo na Greshamově fakultě po přednášce profesora astronomie Wrena. Rozhodli se založit spolek pro podporu fyzikálně-matematických pokusů. Tento spolek se scházel každý týden a jeho členové diskutovali o nejnovějším vývoji ve vědě.

Jeden z členů spolku o jeho existenci a poslání informoval krále Karla II. a zajistil mu tak jeho podporu. Společnost si dala přívlastek Královská (The Royal Society). Tento název se poprvé objevil v tisku v roce 1661. O dva roky později v zakládající královské chartě už je uváděna daleko složitějším názvem: The Royal Society of London for Improving Natural Knowledge - v překladu Královská londýnská společnost pro zdokonalení znalosti přírody.

Podobně jako v případě Francouzské akademie i členové britské vědecké společnosti jsou voleni. Členy společnosti nebyli ale vždy jen vědci. Byli to i mecenáši vědy. Od roku 1731 musí kandidáta na členství navrhnout někdo písemně a doporučení mají podepsat všichni, kteří ho navrhují. Tyto certifikáty se uchovávají v archivu a jsou to velmi zajímavé doklady.

Od roku 1847 se členem Akademie mohou stát jen vědci. Každým rokem členové Royal Society volí 44 nové členy z řad britských vědců a šest ze zahraničí. Být jejím členem se pokládá téměř za stejnou čest a uznání jako být nositelem Nobelovy ceny.

Řada členů této společnosti Nobelovu cenu získala, například Paul Nurse za výzkum rakoviny. Petr Mansfield, který přispěl k objevu MRI, matematik a fyzik Stephen Hawking, Anne Mc Laren, která se zasloužila o výzkum kmenových buněk, vynálezce webové sítě Tim Berners-Lee a mnoho dalších.

Gottfried Wilhelm Leibnitz

Také na půdě Německa se zrodila učená společnost poměrně brzy. V roce 1700 tam byla ustavena Společnost věd (Societät der Wissenschaften). Podnět k tomu dal německý filozof, právník a matematik Gottfried Wilhelm Leibnitz. Ten se zasloužil nejen o německou, ale i o ruskou akademii. Byl iniciátorem založení ruské imperátorské akademie věd v Sankt Peterburgu v roce 1724. Zakladatelem byl Petr I. Veliký, který do ní soustředil nejlepší učence a vědce z celé Rusi. Měli nejen pěstovat vědu, ale také se věnovat výuce mladých talentů a předávat jim zkušenosti. Ročně dostávala Imperátorská akademie v Sankt Peterburgu od státu 25 tisíc rublů, což byla značná částka, a z osobního majetku Petra Velikého dostala jako zvláštní dar velkou knihovnu a několik budov na Vasilevském ostrově.

Lyceum

Americká akademie začala svou existenci pod názvem Lyceum, přesně Lyceum of Natural Sciences. Název měl vyvolávat představu a návaznost na řecké lykeion, což byl ve starověku athénský háj s gymnasiem zasvěcený Apollonovi, který se stal místem Aristotelovy filozofické školy.

Americké Lyceum bylo založeno v roce 1817 a v roce 1876 se z něj stala Newyorská akademie věd (The New York Academy of Sciences). Tato instituce má dnes největší počet členů na světě. Koncem minulého století to bylo 47 tisíc vědců nejrůznějších zaměření a z různých zemí světa. Jejím členem byl například americký prezident Thomas Jefferson, ale také britský přírodovědec Charles Darwin. Newyorská akademie věd se pyšní i mnoha desítkami nositelů Nobelových cen.

Další články

Max Planck učinil na přelomu minulého a předminulého století objev, který otřásl základy tradiční fyziky.
Encyklopedie Diderot
Spinální anestezie
Darwin a kreacionisté v Kansasu.
Olivovník evropský - během podzimu jsou z olivovníku sklízeny zelené olivy, v zimě pak olivy tmavé.
Umění vytvářet z dřevin zelené sochy se nazývá topiari.
Florencie, italsky Firenze, byla v době renesance městem umění a umělců.
Největší vynálezci historie - Padesát největších vynálezců.
Voda, její nedostatek se může stát problémem některých regionů.
MRI - magnetická rezonance
Příkon a sací výkon vysavače jejich vliv na kvalitu sání.
Central Park New York, zelené plíce města.

Informační stránky Yin.cz Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů