Oko

Druhy dřeva a jejich vlastnosti

Dubové dřevo
Dubové dřevo se svými vlastnostmi řadí mezi tvrdé druhy dřeva. Obrázek: Wikipedia, autor: Beentree.

Jaká dřeva jsou vhodná pro které účely a jaké jsou vlastnosti jednotlivých druhů dřeva.

Habrové dřevo je z dřeva našich původních listnatých dřevin nejtvrdší, v suchu je habrové dřevo velmi stálé, avšak nesnáší vlhkost a ve venkovních podmínkách oproti jiným tvrdým dřevům extrémně rychle degraduje. Habrové dřevo se používá k výrobě násad, nástrojů, hudebních nástrojů, dříve se také používalo na vačkové hřídele, palečná a ozubená kola ve mlýnech, habrové dřevo je vynikající palivo s výhřevností o 40% vyšší než smrk, avšak vzhledem k ostatním kvalitám a bezkonkurenčním vlastnostem je jeho pálení neekonomické.

Smrkové dřevo je měkké, avšak relativně pevné a pružné. V současnosti patří smrkové dřevo k nejdostupnějším a široce používaným druhům dřeva v tesařství i truhlářství. Používá se i na výdřevy v dolech, k výrobě papíru, dřevité vlny, buničiny, některých hudebních nástrojů, hlavně houslí, tzv. rezonanční smrk (tj. dřevo, které na smrcích narůstá po 120 věku a splňuje řadu přísných podmínek: pochází ze smrků z horských a podhorských oblastí, které stojí v centru lesa, nikoli u kraje, nejlépe na severním svahu, dřevo neobsahuje suky a letokruhy jsou pravidelné a husté, maximálně 2,5 mm.

Dubové dřevo z dubu letního je tvrdé, snáší sucho i vodu, z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti, při dlouhodobém potopení pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům, využívá se pro výrobu konstrukcí, sudů (především na víno), pražců, dříve nábytku, kol a z kůry dubu letního se získávalo tříslo pro koželužství.

Javorové dřevo z javoru babyka představuje jedno z našich nejtvrdších dřev, které je velmi vhodné k soustružení, avšak málo dostupné (javory babyka u nás nejsou z důvodu preference vápenitého podloží příliš rozšířené a zároveň patří i k menším stromům, takže z jednoho stromu je možno získat méně dřevní hmoty.

Tvrdé bukové dřevo oproti dubu špatně snáší vlhkost a střídání vlhka se suchem, takže nevyniká trvanlivostí. Bukové dřevo je pevné, méně pružné, lze ho dobře obrábět, Využití nachází při výrobě dýh, překližek, dříve na ohýbané židle thonetky. Bukové dřevo je velmi vhodné k topení, výrobě dřevěného uhlí. Chuťově je neutrální, používané v potravinářství (dřívka k nanukům, vařečky apod.), buk je možné použít k uzení, společně s habrem patří k našim nejvýhřevnějším dřevům.

Jilmové dřevo je tvrdé, těžké, trvanlivé, pevné, neštípe se a dobře se ohýbá. V současné době není příliš používané kvůli špatné dostupnosti (jilmové porosty byly zničeny tzv. grafiózou), dříve bylo používané pro podobné účely jako dubové dřevo, především na výrobu nábytku (zejména ohýbaného) a dýh.

Hruškové dřevo je tvrdé, houževnaté, pevné, nebortí se, velmi dobře se hodí k soustružení, dřevořezbám, hudební nástroje, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii. Hruškové dřevo lze použít i k uzení, avšak vzhledem ke kvalitě hruškového dřeva a široké využitelnosti je to neekonomické.

Tvrdé a houževnaté akátové dřevo, často s výraznou kresbou, se používá na výrobu násad, topůrek apod. Důležitá je správná příprava akátového dřeva před zpracováním, dřevo má tendenci při rychlejším sušení praskat, v současnosti je lépe dostupné než dříve, neboť je jako invazivní dřevina je trnovník akát velkoplošně kácen.

Jabloňové dřevo se vzhledově podobá dřevu třešně a hrušně, jedná se o tvrdé dřevo, avšak dobře se dá zpracovávat, je vhodné k soustružení, používá se k výrobě golfových holí, ale také k uzení a pálení v krbech.

Jasanové dřevo je z našich dřev nejpružnější, zároveň tvrdé a houževnaté. V nábytkářství nalézá využití především na obklady a dýhy (zejména pro svou barvu a kresbu). Jasanové dřevo je vhodné pro výrobu násad, topůrek, tělocvičného nářadí, madel, hokejek, baseballových pálek, hudebních nástrojů, dříve se používalo také na výrobu lyží a saní.

Tvrdé, pevné a houževnaté třešňové dřevo, které je však podobně jako dřevo švestkové náročnější na sušení, se používá k výrobě dekorativních předmětů, v uměleckém truhlářství, hodí se také k soustružení, oproti višňovému dřevu je dřevo třešňové méně vhodné k uzení v závislosti na vyšším obsahu pryskyřice.

Jedno z našich nejsvětlejších dřev je javorové dřevo, relativně tvrdé, vhodné k obrábění, soustružení, řezbářství, používá se také k výrobě hudebních nástrojů (strunných i na části klavírů) a parket.

Višňové dřevo má podobné vlastnosti jako dřevo švestka a třešeně, je velmi vhodné k uzení.

Pevné, středně tvrdé a těžké platanové dřevo se používá v nábytkářství, pro exteriéry však je málo trvanlivé. Využití nachází také k výrobě papíru, hraček, podlah a výroby dýh ze světlé běli, která má uplatnění v intarzii.

Husté kvalitní kaštanové dřevo z jedlého kaštanu bývá používané na výrobu trámů a sudů, je výhřevné, vhodné k uzení.

Ačkoli borovice patří k našim tvrdším jehličnanům, přesto je borovicové dřevo relativně měkké, avšak odolné. Borovicové dřevo se těší oblibě v nábytkářství, především pro svůj odstín, používá se také na okna, dveře, trámy, pražce. Obrábění borovicového dřeva komplikuje vysoký obsah pryskyřice.

Modřín je náš nejtvrdší běžně dostupný jehličnan. Modřínové dřevo se používá na výrobu šindelů, zábradlí, schodišť, obkladů a na nábytku, celkově má podobné využití jako borovice, avšak snáze se obrábí. Dříve se modřínové dřevo používalo k výrobě vodovodních potrubí.

Velmi tvrdé švestkové dřevo, které se však obtížně připravuje ke zpracování, protože má tendenci praskat a kroutit se, se používá k restaurátorským pracím, výrobě dekoračních předmětů. 3vestkové dřevo se hodí k soustružení, ale i k uzení.

Vlašský ořech (ořešák královský) má tvrdé dřevo s typickou kresbou, poměrně ceněné, používané na obklady a dýhy, tento druh dřeva se dobře opracovává.

Dřevo ořešáku černého se vyznačuje podobnými vlastnostmi jako dřevo vlašského ořechu, díky své esteticky působivé kontrastní kresbě dosahuje na světových trzích vysokých cen, používá se k výrobě dýh.

Meruňkové dřevo není příliš vhodné k opracování, protože se bortí a praská, meruňkové dřevo se používá k uzení, avšak pouze s výhradami, neboť obsahuje vyšší podíl pryskyřice, vhodené je jako palivo.

Broskvoňové dřevo se vyznačuje podobnými vlastnostmi jako dřevo meruňkové, včetně použitelnosti k uzení.

Zimolez obecný má velmi tvrdé dřevo, které patří k nejhouževnatějším, nejhustším a nejtěžším domácím dřevinám. Průmyslové využití dřeva zimolezu obecného dnes neexistuje, protože zimolezového dřeva je nedostatek (zimolez obecný je keř, která má tenké kmínky, navíc pomalu roste), dříve se z tohoto druhu dřeva vyráběly dřevěné hřeby, brda ke tkalcovským stavům, troubele k dýmkám, používalo se také k drobnému soustružení.

Tis červený má nejhustší dřevo ze všech našich stromů, zároveň se jadná o náš nejtvrdší jehličnan, avšak již prakticky nedostupný. Tisové dřevo bylo v minulosti vysoce ceněné k výrobě luků, příležitostně se tisové dřevo také používalo k výrobě pravítek nebo luxusního nábytku. Obsah jedu zvyšuje odolnost tisového dřeva proti škůdcům.

Zimostráz má velmi těžké, tvrdé a homogenní dřevo, používané pro účely xylografie, vykládání, intarzie, flétny, rukojeti pravítka, sošky.

Jalovcové dřevo nachází využití především při uzení (zejména v závěru procesu pro aroma).

Jeřáb má těžké tvrdé dřevo, využívané k výrobě fléten, dříve se používalo podobně jako dřevo zimolezu: dřevěné hřeby, šrouby, řeznické špalky, tkalcovské člunky, válce mandlů.

Topolové dřevo je měkké, řídké (topol velmi rychle roste), porézní, čerstvé obsahuje mnoho vody, suché dobře saje, avšak má nízkou výhřevnost, využití topolového dřeva není široké, využívá se při výrobě dýh, překližek, zápalek, celulózy, dříve k výrobě dlabaných okřínů a dřeváků.

Jedlové dřevo se dříve používalo k výrobě nábytku, člunů, lodních stožárů, dnes je špatně dostupné (vlivem exhalací klesl podíl jedlí v lesích z 15% na zhruba 1%.

Osikové dřevo je měkké, po vyschnutí lehké, v obráběcích strojích se netřepí, takže se používá k výrobě zápalek, tenké proužky pak v košíkářství.

Jinan se u nás pěstuje pouze po krátké časové období pro okrasné účely, širší průmyslové využití zatím nemá, jinanové dřevo je však měkké, snadno se obrábí, takže při širším rozšíření této dřeviny se dá očekávat rozvoj jeho využívání. V menší míře se zpracovává na dýhy a obklady.

Lipové dřevo je měkké, avšak poměrně pevné dřevo, které si získalo oblibu v řezbářství, náchylné je však k napadení červotočem, dříve se lipové dřevo hojně používalo v modelářství a trvanlivé lýko k výrobě pletiv.

Olšové dřevo se vlastnostmi a využitím blíží dřevu lipovému, typická je pro něj výraznější barva, dříve se používalo k výrobě nádobí a předmětů používaných v domácnosti. Olšové dřevo je trvanlivé pod vodou, po delší době pod vodou zčerná a zkamení. Olšové dřevo se dá použít i k uzení.

Kaštanové dřevo se charakterem podobná dřevu dubovému, avšak je měkčí, hodí se k soustružení, používá se ke konstrukcím schodišť, rakví, výrobě sudů na víno, kuchyňských nástrojů a pro venkovní účely.

Březové dřevo dřevo se vyznačuje nízkou odolností proti vlhkosti a změnám počasí, snadno se však suší i ve větších průměrech, takže se používá pro soustružení uměleckých a domácích předmětů (kořenky, ozdobné vázy apod.), dříve k výrobě košťat (větvičky), velmi vhodné je k topení, hoří i syrové.

Líska obecná poskytuje měkké pružné dřevo, dnes však bez průmyslového využití, dříve se používaly především pařezové výmladky (pruty) jako pletiva k výplni příhrad, k pletení plotů, v košíkářství, ke krytí selských stavení, polních stodol.

Měkké vrbové dřevo se dříve používalo tam, kde nebyly vysoké nároky na pevnost a tvrdost (násady lehčího nářadí, dlabané nádoby apod.), tradičně se vrbové pruty používají k pletení pomlázek, dříve se z vrbových proutků pletly košíky.

Dřeva z ovocných stromů-peckovin (švestka, višeň, třešeň, broskev, meruňka apod.) jsou nevhodná pro podávání domácím hlodavcům a zajícovcům (jsou pro ně toxická).


Další články

Železniční síť slouží k přepravě osob a zboží.

Od šedesátých let se spotřeba dřeva zvýšila o dvě třetiny.

Den předem namočené americké fazole osolíme, opepříme a při podávání ochutíme kečupem.

Jihoamerická říše Inků vznikla v Andách.

Pečené americké brambory podáváme nejlépe s tatarskou nebo jinou vhodnou studenou omáčkou.

Směs asfaltu obalovaného kamenivem nazývaná asfaltobeton se používá při stavbě silničních vozovek.

Žlutě zbarvený lněný olej se řadí mezi tzv. zasychající oleje.

Vhodné dřevo do krbu bývá optimálně dobře proschlé.

Proslulé americké cookies s ořechy a hořkou čokoládou upečeme.

Pokračovatelkou Říma se na východě stala Byzantská říše s metropolí Konstantinopolí.

Členitý povrch Měsíce pokrývá jemný měsíční prach nazývaný regolit a na drobné kousky v minulosti rozbité skály.

Druhy dřeva a jejich vlastnosti, od kterých se odvíjí, k čemu se jednotlivé druhy dřeva vužívají.

Články:

Stáří Měsíce se odhaduje na asi 4,65 miliardy let.

Za studena lisovaný panenský olivový olej doplňuje již tradičně pokrmy středomořské kuchyně, jíž tvoří typickou a neodmyslitelnou součást.

Lahodné americké lívance se podávají nejlépe v několika na sobě, přelité přepuštěným máslem a javorovým sirupem.

Vlastnosti jednotlivých druhů dřeva mají výrazný dopad na finální vzhled i životnost výrobku. Kvalitní výroba produktů ze dřeva začíná vždy již výběrem správného druhu dřeva.

Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů