
Z botanického hlediska se dřevem nazývá část svazků cévních, v praxi dřevo znamená stejnoměrnou část kmenů, větví a kořenů stromů zbavených kůry a lýka.
Z hospodářského pohledu je dřevo základní mnohostranně využitelná technická surovina, která je jedním z obnovitelných zdrojů.
Během prvního roku života vytváří prvotní dělivé pletivo prokambium prvotní vodivé cévní svazky (prvotní dřevo), které tvoří dřeň. Dřeň je měkčí, něž dřevo. Při sesychání dřeva je místem, ve kterém dřevo nejdříve praská a odtud vycházejí trhliny. Každým rokem se zakládají nové cévní svazky a kmen tak sílí. Tyto cévní svazky vytváří druhotné dělivé pletivo (kambium). Směrem ke dřeni vytváří dřevo, směrem od dřeně lýko. Na jaře mají cévní svazky převážně vodivou funkci a buňky, které je tvoří mají relativně velký průměr a tenké stěny. Vzniká tak jarní dřevo, které je světlé a lehčí. V létě kambium vytváří buňky menší, tlustší a tlustostěnné, mající převážně zpevňující funkci. Proto se letní dřevo od jarního dřeva odlišuje barvou a tvrdostí. Jsou mezi nimi větší či menší hranice, které odlišují každoroční přírůstky, tzv. letokruhy.
Mlády strom vede živné roztoky celým kmínkem. Později však u většiny dřevin dochází k odomření středové části. Odumřelé dřevní buňky poté strom vyplní gumami, pryskyřicí i minerálními látkami a jejich stěny se nasycují tříslovinami a barvivy. Tato část dřeva přestává vést vodu a roztoky. Tím se liší od živé, obvodové části kmene, která se nazývá běl. Živá běl obsahuje více vody a má obvykle nižší trvanlivost.
V případě, že se dřevo jádra odlišuje od dřeva běle zbarvením, označují se tyto dřeviny jako dřeviny jádrové (borovice, modřín, dub, jasan). Dřeviny, které nemají barevně odlišené jádro, jsou označována jako dřeviny s vyzrálým dřevem (buk, lípa, smrk, jedle). U některých dřevin jádro vůbec nevzniká (bříza, habr, olše, líska, maďal), tyto jsou pak oznacované jako dřeviny bělové.
Pokožkové pletivo (kůra) tvoří vnější obal kmene.
Činností druhotného dělivého pletiva felogénu vzniká směrem ke středu zelená kůra (feloderm), která obsahuje chlorofyl, a směrem ven borku (suberoderm).
Vývojem kůry u většiny dřevin vzniká hrubá borka. Charakteristický vzhled borky a kůry je jeden ze znaků, které napomáhají při určování dřevin.
Další články
Druhy dřeva a jejich vlastnosti, jaká dřeva jsou vhodná pro které účely a jaké jsou celkové vlastnosti dřeva jako materiálu.
Den předem namočené americké fazole osolíme, opepříme a při podávání ochutíme kečupem.
Pečené americké brambory podáváme nejlépe s tatarskou nebo jinou vhodnou studenou omáčkou.
Směs asfaltu obalovaného kamenivem nazývaná asfaltobeton se používá při stavbě silničních vozovek.
Vhodné dřevo do krbu bývá optimálně dobře proschlé.
Žlutě zbarvený lněný olej se řadí mezi tzv. zasychající oleje.
Proslulé americké cookies s ořechy a hořkou čokoládou upečeme.
Pokračovatelkou Říma se na východě stala Byzantská říše s metropolí Konstantinopolí.
Jihoamerická říše Inků vznikla v Andách.
Členitý povrch Měsíce pokrývá jemný měsíční prach nazývaný regolit a na drobné kousky v minulosti rozbité skály.
Od šedesátých let se spotřeba dřeva zvýšila o dvě třetiny.
Dřevo je základní mnohostranně využitelná technická surovina. Je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupným přírodním materiálem, který lidé široce využívají během celé doby své historie.
Články:
Stáří Měsíce se odhaduje na asi 4,65 miliardy let.
Za studena lisovaný panenský olivový olej doplňuje již tradičně pokrmy středomořské kuchyně, jíž tvoří typickou a neodmyslitelnou součást.
Lahodné americké lívance se podávají nejlépe v několika na sobě, přelité přepuštěným máslem a javorovým sirupem.
Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Vzniká v rostlinách z meristémových buněk.