Advent

Advent je součástí křesťanského liturgického kalendáře a jeho začátek je zároveň i počátkem církevního roku. Advent je časem půstu a příprav na přicházející Vánoce.

Advent Název advent je odvozen od latinského adventus, což znamená příchod. V římskokatolické církvi začíná čtyři neděle před 25. prosincem. Pravoslavní křesťané mají dobu adventu podstatně delší, celých čtyřicet dní. Navíc mají pravoslavní i jiné odchylky. Země, v nichž působí pravoslavná církev, dnes používají samozřejmě kalendář gregoriánský, ale pravoslavná církev stále uznává kalendář juliánský. A tak advent v pravoslaví začíná jindy, protože i Vánoce jsou jindy. Hlavní vánoční svátek Boží hod vánoční se totiž slaví v katolické i pravoslavné církvi 25. prosince. V juliánském kalendáři je však 25. prosinec až tehdy, kdy u nás je už 6. ledna.

Advent začíná v neděli, která je nejblíže svátku svatého Ondřeje.

Délka přípravné doby před Vánocemi, tedy adventu, se v průběhu staletí měnila. V roce 380 Zaragozský koncil určil dobu jeho trvání na osm dní. Byl to čas přísného půstu a modliteb.

V roce 563 koncil v Tours poprvé nazývá přípravné období před Vánocemi advent a určuje, že v tom období každý týden počínaje jedenáctým listopadem až do Vánoc se bude držet tři dny půst.

Za Karla Velikého, krále franckého a císaře římského (768 až 814), se advent a předvánoční postní doba prodloužily na celých čtyřicet dní bez přestávek.

Advent - zvyky a tradice

Teprve od desátého století se ustálil advent na dobu zhruba čtyř týdnů, většinou o něco delší. Po celá staletí v této době katolíci nesměli uzavírat sňatky, pořádat nebo se účastnit jakýchkoli oslav, vydávat se na cesty, nesměli pít alkohol a to ani pivo, měli se zdržet požívání sýrů a masa kromě ryb. Měli se modlit, rozjímat a bilancovat svůj život.

Podle místních zvyků se lišila i adventní tradice. V Německu a Alsasku například začínal advent už po posledním velkém hodování, na svatého Martina. To bylo 11. listopadu, kdy svátečnímu stolu kralovala vypečená tučná martinská husa. V anglosaských zemích předcházel adventu bujný Halloween a ve francouzské Provence skládali mladíci verše na oslavu své zbožňované a veřejně je předčítali. Na oplátku dostávali od ní vlastnoručně upečený koláč.

I liturgie začátku římskokatolického roku má zvláštní pravidla. S první adventní nedělí začíná období takzvaných rorátů. Velmi časných ranních mariánských mší, které se slouží denně až do 16. prosince. Někde začínaly už v pět hodin ráno, aby se jich lidé před nástupem do práce mohli zúčastnit. Název roráty získaly podle latinských zpěvů, kterými každá tato mše začíná: Rorate coeli desuper, v překladu Rosu dejte, nebesa, shůry. Jsou výrazem symbolického očekávání Mesiáše. Na řadě míst v Čechách se užívají starobylé české rorátní zpěvy s archaickými prvky.

Adventní věnce, na nichž jsou čtyři svíčky, které se postupně zapalují každou adventní neděli, byly zpočátku ryze protestantskou tradicí, například v Anglii. Teprve po druhé světové válce se rozšířily na území Německa a postupně do sousedních zemí.

Už v době adventu se hrají koledy, v obchodech se objevují vánoční stromečky a ulice zdobí girlandy žárovek. Je doba shánění dárků a vánočních příprav. Doba očekávání, krásnější než svátek sám.

Další články

Franský král a římský císař Karel Veliký na západě obnovil římskou říši. Řeč je o vládci a tvůrci největší říše západoevropského středověku Karlu Velikém.

Římskoněmecký císař a český král Karel IV. se stal jedním z nejúspěšnějších panovníků. Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Tradiční jídlo husa po svatomartinsku patří k adventu. Svátečnímu stolu zahajujícímu dobu adventu kraluje vypečená tučná svatomartinská husa, po ní pak následuje půst.

Advent je součástí křesťanského liturgického kalendáře a jeho začátek je zároveň také počátkem církevního roku.

Mariánská zjevení

Informační stránky Yin.cz